• Menu
  • Menu

Tag - jednodenní

Pěšky za rozpadlým klášterem Rosa Coeli a nějak okolo a dál

Jednoho sobotního dopoledne jsem se vydal hledat vílu, tu z pohádky, tedy šel jsem pěšky za rozpadlým klášterem Rosa Coeli a dál do Přírodní rezervace Oslava. Respektive, čekala mne téměř 40km dlouhá túra, leč tuze pěkným prostředím. Startoval jsem v Moravské Bránici (kam lze snadno dojet vlakem z Brna) – Dolní Kounice (klášter Rosa Coeli) a přes Ivančice do...

Zimní Vysočina pohledem ze sedla bicyklu

Prohlédnout si zimní Vysočinu na kole bych si dovolil přirovnat ke gurmánskému zážitku pro turisty všech kategorii. Zatímco ve většině republiky se sníh stává již raritkou, tak ve Žďárských vrších je situace odlišná… Naplánovali jsme si cca 50km dlouhou trasu, jež je na panoramata, chaloupky, kopečky, políčka a mnohé další pochutinky doslova nabita.  ...

Sen fotbalového fanšmejkra? Vidět Příbram naživo!

Lidé mají různé životní sny. Založit rodinu, navštívit Eiffelovu věž, vyhrát ve Sportce, jezdit v Mercedesu… I já patřím do této skupiny jedinců, majíc několik hůře či snadněji splnitelných cílů. Jedním z nich bylo vidět hrát Příbram na Spartě. Moje tužba zesílila po tom, co na trenérskou lavici zasedla legenda největší, známý expert Pepík Csaplár, na hrotu...

Ušmourané odpoledne, hurá na rozhlednu Horní les

V den, kdy vrcholilo období sucha, obloha hlásila zataženo a pole sklizeno, tak jsme usoudili, že je ideální chvíle pro kontrolu rozhledny zvané Horní les. Zní to zvláštně, ale zkrátka se sešly podmínky na tolik neideální, že dokumentace trasy mi přišla jako moje občanská povinnost. Proč? U nás je krásně za všech okolností. Proto. Trasa je prostá. Polička –...

Osa > Třebíč – průjezd venkovem – Brno (na kole)

Tento příspěvek je živým důkazem faktu, že člověk dychtící po exotice nemusí nutně cestovat na druhý konec světa (ale může). Někdy stačí zabřednout do silnic nižších tříd a nechat se unášet kouzlem českého venkova. Dnešní report začíná v Třebíči a přesun jsem tak trochu zamotal přes mnou neznámé vesničky střediskové, podél Dalešické přehrady, kolem Dukovan, po toku...

Mrazivá cesta z města Polička

Poctivě mrazivého rána usedla dvojice bratrů na lokální expres, který měl zavézt oba hrdiny z královsky věnného města Polička do nedaleké Pusté Kamenice. Bez výčitků svědomí si dovolím tuto vesničku střediskovou označit za jednu z těch zapadlejších, avšak právě v tom tkví její kouzlo. Pokud bych někdy spáchal trestný čin, tak bych se pravděpodobně schoval právě do...

Hanojská sobota plná bizáru

Jeden by řekl, že Vietnam je stát bizáru zaslíbený a Hanoj zvlášť. S oblibou si dělávám legraci, že tady opravdu člověk nikdy neví, co bude k vidění za dalším rohem. Celý tento skoro Cirkus bych si dovolil demonstrovat na jedné sobotě strávené v Hanoji. Cílem dne bylo pěšky dojíz z mé domoviny až k železniční stanici. Právě nedaleko stanice vedou koleje, logicky...

My Son komplex

Večera před výpravou do slavného My Son neměl jsem klidného spaní. Můj pokojík navštívil vskutku nevítaný host. Na slovní domluvu nedal, tak jsem na pavoučka musel vytáhnout plastovou láhev. Nicméně díky tomu, že pavouk oplýval větší rychlostí než moje ruka, tak většina pokusů skončila nezdarem. Nakonec jednou přece jenom k pomyslnému úspěchu došlo. Pavouk odkoulhal...

Horská časovka na Bhuping Palace

Kdo kdy navštívil nebo aspoň trochu slyšel o Chiang Mai, tak ví, že město je takřka obklopeno horami. Přičemž příhodně ta nejbližší hora zvaná Doi Suthep je sídlem hned dvou vyhlášených chrámů. Ten o něco blíže položený Chiang Mai a asi i slavnější se jmenuje Wat Prathat Doi Suthep a druhý, o chlup vzdálenější o něco výše položený je Bhuping Palace. Oba dva chrámy...

Odfláknutý Kyjev

Kyjev pro mě znamenal několika hodinovou zastávku při přeletu do Chiang Mai. Při nákupu lezenky jsem se rozhodoval, zda-li si dám několik hodin v Dubaji nebo právě v ukrajinské metropoli, volba byla jednoduchá. Leč trnitější, ale toho jsem si byl vědom. Všechny mini potíže odstartovaly již v rodné domovině, kde probíhalo babí léto a já se poctivě nachladil, díky...