Jeden by řekl, že Vietnam je stát bizáru zaslíbený a Hanoj zvlášť. S oblibou si dělávám legraci, že tady opravdu člověk nikdy neví, co bude k vidění za dalším rohem. Celý tento skoro Cirkus bych si dovolil demonstrovat na jedné sobotě strávené v Hanoji. Cílem dne bylo pěšky dojíz z mé domoviny až k železniční stanici. Právě nedaleko stanice vedou koleje, logicky...
Toho času jsem měl příležitost, respektive jsem se rozhodl strávit celých 45 dnů v kouzelném Hoi Anu. Velmi plodných 45 dnů. Hoi An je úžasné historické městečko s necelými 120 000 obyvateli, žádné podobné neexistuje. Obrovskou devízou Hoi Anu je strategická poloha. Asi tři kilometry od centra se rozléhá krásná pláž či 30 minut lodí na ostrov, krásný venkov na...
Pomocí lůžkového autobusu rozhodl jsem se podniknout výpravu do slavného města Hue. Cesta z Hoi An zabere cca 3 hodiny, cena za zpáteční jízdenku byla 200 000 dongů. Lůžka si dovoluji označit za pohodlná. Zážitek z cesty může znepříjemnit agresivní řidič autobusu. V překladu, jsou tací, kteří mají přilepenou ruku na klaksonu. Přičemž klakson autobusu probudí i...
V Hoi Anu jsem se rozhodl strávit téměř jeden a půl měsíce svého života. Toto rozhodnutí bylo zapříčiněno několika zásadními faktoy. Jedním z klíčových vlivů bylo to, že Hoi An je velmi strategicky položen a lze využít jako dobrý základní tábor pro výjezdy do všech světových stran. V krátkosti zmíním několik míst, které se dle mého názoru vyplatí prozkoumat. ...
Večera před výpravou do slavného My Son neměl jsem klidného spaní. Můj pokojík navštívil vskutku nevítaný host. Na slovní domluvu nedal, tak jsem na pavoučka musel vytáhnout plastovou láhev. Nicméně díky tomu, že pavouk oplýval větší rychlostí než moje ruka, tak většina pokusů skončila nezdarem. Nakonec jednou přece jenom k pomyslnému úspěchu došlo. Pavouk odkoulhal...
Vietnam je označován jako ekonomický tygr, roste a jede. Tento fakt lze zdánlivě potvrdit pouhým cestováním, kdy skutečně nové hotely, domy, silnice a mosty rostou jako houby po dešti. Na druhou stranu musím dodat, že vietnamské stavby údajně patří mezi ty, které se většinou značně prodraží oproti původnímu plánu. Rozuměj, díky dobře fungující korupci. Není...
Nedělního večera vypravil jsem se se skupinkou míčových kouzelníků z Argentiny na fotbálek. Začal jsem zostra, první střela a hned gólová. Jak jinak. Za chvíli se mi opět otevřel prostor před brankou na střelu. Pálím! Leč tentokrát skončila v brance podrážka mé boty. Neštěstí. Apokalypsa. Hned jsem si uvědomil, že budu potřebovat boty nové. Lehce se řekne, avšak...
Středobodem jižního Vietnamu je bezesporu Saigon. Při zaslechnutí názvu města Saigon se mi před příjezdem vybavovala taková městská divoká džungle, trochu chaos, nepořádek, válka, Amerika, motorky, prostě šílenost. A Saigon divočinou skutečně je, ne ovšem takovou, jakou jsem si já přesně představoval. Do Saigonu jsem měl tu čest přijet hned dvakrát a oba...
Nejsem si jist, zda-li má tento loop pro motorkáře již nějaký název. Kontrolně ho označím jako Nha Trang loop, jako místo mého pomyslného startu. Co je během jízdy k vidění? Pestrost. Moře, hory, krásná města, bílé a rudé duny, chrámy, historické stavby, výborné jídlo, dobrodružství, vesnice a každou chvíli nějaké to drobné překvapení na silnici. Trochu konkrétněji...
Sobotního rána jsem si skočil na snídani, úžasná bageta s masem za 30,000 dongů, na posilnění moc bodla. Pobalil jsem věci a vyrazil vstříc městu DaLat, čekala mě krásná cesta za hodně, možná až moc slunečného počasí. Oblékl jsem si dlouhej rukáv a namazal si krémem hodně ležérně své ctěné nohy. Jak říkám, cesta překrásná, výhledy, hory, zatáčky...