CHKO Žďárské vrchy patří mezi nejkrásnější oblasti České Republiky (možná i světa, dle mého zaujatého mínění). Jak je to možné? Vždyť zde nemáme ani hory, ani moře, ani hrady, ani skalní města…
Jeden z důvodů, co stojí za mým tvrzením je to, že Žďárské vrchy jsou moje domovina. A ty důležitější důvody? Pestrá příroda, bohaté lesy, skromná leč všudypřítomná panorámata, opravdové staré samoty, skály, rybníky… Máme zde perfektní podmínky pro cyklistiku, ale i pěší turistiku.
Ve chvíli, kdy si řekneme: ,,Ok, tak já se tam tedy podívám.” Vyskakuje otázka, kam ale přesně zamířit?
Možností je hromada, já si dovolil vypíchnout jen několik míst z těch vůbec nejvíce echt.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Byť Žďárské vrchy jsou především o krásné přírodě, tak nelze nepostavit na první místo nic jiného než tuto UNESCO záležitost ze Žďáru nad Sázavou.
Kostel si prošel těžkými obdobími, kdy čelil nepřízni počasí, vyhořel a chvíli spíše připomínal ruinu než současnou podobu. Místní uspořádali sbírku na obnovu kostela a část peněz se vydělalo díky prodeji hrobů na dvoru kostela. Nicméně kostel přežil ba přímo vykvetl. Celá historie místa je pěkně zachycena v dokumentu od České televize ZDE.
Maděra a osada Světy
Hned na vrcholku Landrátského kopce, nedaleko obce Telecí, se rozléhá výhled na Maděru, který bych okomentoval jako “reklamu na Žďárské vrchy”. Čím to? Cesta k vyhlídkovému místu bolí, vede do krátkého, ale prudkého kopce. Vynaložené úsílí se vyplatí. Ukryté místečko nabízí výhled na notně schované samoty, lesy a louky…
Akorát zde chybí nějaká ta lavička.
Za více než přátelskou cenu lze Maděru pronajmout i pro vlastní víkendové či jiné potřeby.
Po tom, co se přemístíte o kousek níže, tak si člověk připadá spíše jako na konci světa někde v Podkarpatské Rusy. Jsme ovšem stále v zemi Čechy a osada Světy. Pouze se zde na pár metrech čtverečných značně zastavil čas…
Milovy a Devět skal a Malinská skála
Nebezpečné kombo a samotné srdce Žďárských vrchů, kde je naprosto ideální poloha pro postavení základního táboru. Právě v okolí rybníku Milovy se rozhlévá jeden z mnoha a mnoha kempů. Zase platí pravidlo, nečekejte přepych, ale pohodu.
Nad rybníkem ční kopeček a na kopečku skála, která se jmenuje Malinská.
Malínská skála nabízí jedny z nejhezčích pohledů na okolí. Nekecám. Čestný.
Avšak větší “zástupy” turistů očekávejte na nejvyšším bodě Žďárských vrchů (836 m.n.m.), na Devíti skalách. Výhled je také pěkný, ale především si zde člověk uvědomí to úžasné zalesnění okolní krajiny. Cesta k vrcholu je snadná pro chodce, cyklisty nebo i s kočárkem.
Právě proto je u skály o něco větší frmol než na trochu hůře dostupném Maliňáku.
Lovecký zámeček Karlštejn
Karlštejn, taktéž je nazýván střechou Evropy. Zatímco voda z jedné části střechy odtéká do Černého moře, ta druhá končí v Severním moři. Nevím, kdo to zjistil, ale zní to zajímavě.
A doplním, že název zámku nemá nic společného s českým králem Karlem IV. ani jeho slavným hradem u Berouna. Jméno má původ v přeneseném pojmenování z nedalekého Zkamenělého zámku, kdysi označovaného jako Starý Karlštejn.
Blatiny a Drátník
Blatiny, to je další skromná vesnička plná starých i nových chalup. Po tom, co se člověk proplete úzkou cestou až nad vesničku, tak se dočká dalšího zaslouženého výhledu.
Vezmu to zleva. Tam kotví památník Radka Jaroše. Borce, vlastně místního rodáka, který zdolal ty nejslavnější himalájské vrcholky. A právě zde odstartoval svoji horolezeckou kariéru. První skála, co zdolal se jmenuje Drátník a je ukryta na vrcholu kopce za četnými stromy.
Obecně platí, že horolezci mají ve Žďárských vrší pré. Ať už na Drátníku, Čtyřech palicích či dalších skalách…
Vzádu na horizontu vykukuje další známý kopec, Buchtův. Ten je zalesněn, avšak pro cyklisty lačnících po nějakém to laktátu v nohách se jedná o ideální destinaci.
Blízké chalupy patří právě do obce Blatiny…
Lukasova zpívající lípa
Jak vidno z obrázku, je to jedna z vůbec nejmohutnějších lip na našem území vůbec. Lukasova lípa je ovšem známá i díky své dávné pověsti.
Nejznámější je ta pověst o stařečku Jirouškovi, který v duté lípě za doby temna přepisoval Nový zákon a žalmy. Při přepisu si žalmy zpíval a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Polička
Popravdě, moje rodná hrouda oficiálně leží mimo Žďárské vrchy, ale nemohu město nezmínit. Je zde totiž až příliš hezky a neotočit se v Poličce, která je známá hlavně jako rodné město Bohuslava Martinů a díky vybroušené pivní jedenáctce by byla chyba.
Máme toho k nabídnutí více. Náměstí, kde srdce jen zaplesá.
Výstavní ulici Na Bídě (včetně zapomenutého vozíčku místního sběratelé papíru Honzíka).
Historické hradby obklopující historický střed města, ale také rodnou světničku Bohuslava Martinů, Šmídovu vilu známou z pořadu Šumná města Otakara Vávry, a tak dále…
Pustá Kamenice a Damašek
Labyrint světa a srdce ráj. Pustá Kamenice. Další pečlivě ukrytá vesnička, kterou je dobré objevit. Za nutnost považuji návštěvu hospody Hlučál, za slušnost oblédnutí chalup a osmiboké roubené stodoly, za zvědavost pochod na blízký Damašek…
Damašek je opodál a cestou zase potkáte množství kouzelných chalupek.
Čímž se člověk zase a znova dostává na zdánlivý “kopcovitý konec světa”, kde je setsakramentský klid.
Samotín
O této pro změnu zapadlé osadě jste pravděpodobně nikdy neslyšeli a přesto ji moc dobře znáte. Důvod je prostý, právě zde se natáčela legendární pohádka Obušku, z pytle ven!
Co vedlo naše předky k vybudování chalup právě zde? Nutnost ubytovat dělníky, kteří pracovali v nedalekých železáren. Psal se rok 1717.
Dědek a Lucký vrch
Lucák patří mezi známější vrcholy. Nabízí dalekosáhlý výhled až na Jeseníky či Orlické hory. A také možnost ochutnat bylinný likér zvaný jak jinak než “Lucký vánek” v hospůdce a chatě v jednom.
Fotku jsem ovšem pořídil z o kousek vzdáleného místa, u osady Dědek. Jedná se o jedno z mých nejoblíbenějších míst, kam se vracím skoro každý týden. Absolutní srdcovka. Zase, na první pohled žádný blockbuster, ale máte to tady vidět, když zapadá slunce…
Velké Dářko
Neboli největší rybník obohacující Žďárské vrchy. Nechybí četné hospůdky, kempy, lodičky, windsurfing, a tak dále.
Nutno podotknout, že rybníků a rybníčků zde leží nepočítaně. Osobně mám moc rád Sykovec, kde si můžete půjčit krásná retro šlapadla. Dalším rybníkem, co musím zmínit je ten Medlovský. Ale jak říkám, rybníky zde máme skoro na každém rohu, což je dobře.
Krásné
Považoval za chybu nezmínit vesničku Krásné. Byť její nejfotogeničtější místo je hřbitov. Vesničkou vede parádní cyklotrasa 4160. Ta vede dále do Spělkova, Borovnice, Korouhve a i do Poličky…
A takhle bych mohl pokračovat do haleluja. Tak aspoň telegraficky doplním místa, která také stojí za návštěvu a třeba o nich zase příště: skála Prosíčka, zřícenina hradu Štarkov, Milovské Perničky, kostel sv. Kateřiny v Herálci, a tak dále…
Hromadu zmíněných míst lze projet v rozsáhlém okruhu. Namrkněte zde. Startovacím bodem je Polička a trasu lze libovolně poupravit, možnosté je nepočítaně.
Jak jsem zmiňoval, cyklisté se skutečně mohou ve Žďárských vrších doslova vyřádit. Toto video jsem natočil sic roku 2017, ale slouží jako drobná upoutávka. Bližší popis trasy je uveden ZDE.
Odpovědět
You must be logged in to post a comment.