Nejlepší treky na Tenerife

Nejlepší treky na Tenerife, tak si dovoluji označit tento příspěvek. Přičemž dodám, že ať už si člověk vybere jakýkoliv, tak si užije senzační žážitek. Druhým dechem musím hned na začátek zmínit několik ale…

Především, všechny uvedené treky jsou mimořádně náročné. Vždy doporučuji začít raději ráno, aby měl člověk dostatek času. Cesty jsou technicky náročné, to znamená, že rovné úseky skoro absentují. Jde se kolmo vzhůru, či kolmo dolů, často po úzkých a kamenitých pěšinkách. Důrazně doporučuji vhodnou trekovou obuv a zásoby na celý den. Taktéž počasí (pokud jste na Tenerife v zimních měsících) dokáže být proměnlivé. Funkční oblečení a nepromokavá bunda (i kvůli větru) by měly být samozřejmostí.

S vyjímkou výstupu na Teide jsem vždy využíval autobusy. Blíže o tomto stylu dopravy ZDE.

Všechny treky dole zmíněné mi přijdou senzační, jejich pořadí jsem určil téměř nahodile. Ke každému treku jsem přiřadil taktéž pouze malé množství fotek. Pravidelně jsem během pochodu nasekal i přes 50 snímků, je vskutku co fotit…

Tagana – Taborno – Punta del Hidalgo

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 5:30h, pozn. řadím se mezi svižné chodce s dobrou vytrvaleckou kondicí, příležitostní chodci by měli kalkulovat s delším časem, plus přestávky, či v případě slabší kondice trasy zkrátit, časy vkládám pro odhad a přesnější plánování)

Reklama na Anaga park, tedy mojí nejoblíbenější část ostrova. Proč? Minimum chodců, zapadlé vesničky, zeleň, útesy, skryté pláže, skvělé výhledy, a tak bych mohl pokračovat.

Pochod začíná v Tagananě, malé vesničce.

Část trasy probíhá s výhledem na sálodlouhé pobřeží a oceán.

Jakmile člověk dorazí sem, tak začne pravá sranda. Tedy krušné stoupání. Ale ty výhledy!

Vesnička Afur a kotáry.

Moc jiných zvířat na ostrově člověk nepotká.

Tenerifský Matterhorn v dáli.

A ještě jeden kompletní pohled na “Matterhorn”, Taborno a vesničku Las Carboneras.

V této chvíli lze říct, že má člověk kondičně vyhráno, čeká ho jen dlouhé klesání na autobus.

Tedy dlouhé, ale nikoliv nudné klesání!!!

Za jedno je nač koukat a za druhé jsem viděl evakuaci dehydrovaného sportovce pomocí vrtulníku. Onen den se totiž odehrával závod ala Březinská padesátka v místních podmínkách. Slušno zmínit, že na ocase závodu se objevili závodníci, kteří si ukousli vskutku příliš velký kus chleba.

 

Vzhůru na Chineyro

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 5:00h)

Chineyro je sopka, která jako poslední na ostrově projevila svoji aktivitu i hmotou. Tedy v roce 1909 se rozlila po ostrově.

Etapa ovšem začíná v Santiago del Teide.

To už procházím lávovým polem a užívám si pohled na Pico del Teide v dáli.

Kopec pokrytý lávovým popelem.

A to už je sopka Chineyro, tedy to, co ze sopky zbylo.

Závěr etapy probíha v Garachicho. Krásné městečko, jež si uchovalo svoje kouzlo.

Vrchol Pico del Teide

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 5:00h)

Pico del Teide, nejvyšší bod ostrova, ale i hora celého Španělska. Dřina jako trám. Doporučuji přijet autem hned z rána, počet parkovacích míst u startovacího bodu treku je silně omezen.

Dodám, že pro vpuštění na samotný vrchol je potřeba vlastnit permit, lze získat ZDE. Nutno provést registraci několik týdnů dopředu. V den našeho výstupu ovšem panoval silný vítr, který na daný den vyřadil lanovku z provozu. Díky tomu nebyl permit zapotřebí. A navíc, jsme v kráteru byli téměř sami, tedy ještě s dvojicí z Itálie.

První čtyry kilometry cesty na vrchol jsou snadné, vyloženě zahřívací.

V jisté chvíli se ale cesta promění na kamenitý, prudký kotárek, kdy později přibude sníh a studený vítr.

Nahoru dojde člověk zmordovaný jako pes, ale stojí to za to!

V samotném kráteru si člověk také snadno ověří, že je sopka skutečně aktivní. Za jedno síra smrdí jako čert. A také lze najít v kráteru hadičku vyčuhující ze země. Z té hadičky srčí horoucí vzduch, kdy není těžké si popálit kůži.

My sestupovali již při západu slunce, kdy hora tvoří vskutku obrovský stín. Krajina je slušně řečeno vyschlá, ale při tom senzační. Malá Austrálie, probíhalo nám hlavou.

Cesta na pustou pláž Antequera

Trasa ZDE  (můj čas chůze bez přestávek 4:15h)

Cesta vede částečně neznačenou trasou, ale nebojte, je tam vychozená pěšinka. Případně mapy.cz aplikace funguje jako spolehlivý pomocník.

Začínáme v Igueste de San Andrés. V dáli je možné vidět hlavní město Tenerife, tedy Santa Cruz, no a ještě o kousek dál se tyčí Pico del Teide. A již samotná cesta do vesničky je žrádlo. Takový krátký místní Hai Van pass.

Tady se člověk nachází před polovinou trasy a právě tam dole je ona senzační pláž.  Kdy již samotná cesta úzkou pěšinkou podél útesu je parádní. Oceán buší do skal, z jedné strany modré nekonečno a z druhé se tyčí vysoké útesy.

A jelikož je tato cesta hůře dostupná, tak nikde ani živáčka.

Pokochat a zase na cestu. V tomto bodě začne výšlap shruba jako na Sněžku a potom zase klesání do Igueste. Nicméně…
Jo a na tom vrcholku úplně vlevo je pořízeno foto č.2…

Cesta do Chamorgy

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 5:00h)

Dřina, pot a odříkání. A odměna? Co krok, to výhled. Tedy zapadlé vesničky, políčka, opuštěná stavení, maják, kouzelná pláž a Chamorga.

Začíná se od nuly, tedy skoro doslova od pláže zase v Igueste de San Andrés.

Jde se i krátká hřebenovka.

Ona plážička.

Chamorga z ptačí perspektivy.

Na Tenerifský Matterhorn

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 5:30h)

Téměř deštný prales, podivuhodné skalisko, výhled na útesy jako řemen, cesta nad mraky a návrat do Tenerife. Tak bych popsal trek v bodech. Paráda.

Jak jste si asi už všimli, tak Tenerife srší diverzitou. Sopky, poušť, pláže, útesy, kaktusy, ale i skoro deštný prales. Je to ostrov divů.

Matterhorn v dáli.

 

Výhled jako křen.

Pico del Inglés a výhled na pravidelně podivné počasí (hlavně v zimních měsících).

Domeček tam někde v horách…

Guajara, pro ty, co nechtějí na Pico del Teide

Trasa ZDE (můj čas chůze bez přestávek 3:00h)

Doslova alternativa za Pico del Teide. Výhled z Guajary je parádní a jako bonus se člověk skoro po celou cestu může kochat pohledem na Pico del Teide, což neomrzí.

Skutečně, vlevo dole Cathedral. Podivné uskupení kamenů.

Cesta na horu.

 

Vrcholovka.

A pohled na Guajar ze spodku.

 

Tenerife, je prostě ráj pro ty, co milují chůzi a laktát v lýtcích…

A tohle jsou prostě ty nejlepší treky na Tenerife…

Tedy, toto už je ostrov z leteckého pohledu…