• Menu
  • Menu

Tři králové Železných hor

Železné hory tak trochu sousedí se Žďárskými vrchy. Narozdíl od mé milované domoviny, tak Železné hory oplývají několika zříceninami a zámky. Ačkoliv, zrovna zámek Žleby leží těsně mimo hranice Železných hor, tak protentokrát mi odpusťte lehce zavádějící nadpis. “Tři krále” spojuje bohatá historie a krátká vzdálenost mezi sebou. Takže se dají snadno navštívit během jednoho odpoledne. A každý “král” je trochu odlišný…

Zpátky k Železným horám. Ty dostaly své jméno na základě železa. Druhý nejrozšířenější kov na světě se na tomto území hojně těžil. Koneckonců, také lze navštívit místní geopark.

Král č. 1 – zámek Žleby

Žleby patří do kategorie zámků, který byl přestavěn z hradu. Což je za použití trochy představivosti docela patrné.

Hrad Žleby za svojí existenci hostil mnoho nájemníků. Prsty v tom má tak trochu i Karel IV., náš král a císař často hrad pronajímal a pozastavoval. Taktéž se zde prezentovali husité. Hrad dobyli, pobořili a opustili. Klasická husitská konstruktivita. Po této eskapádě byl hrad přestavěn na údajně nezdolatelnou pevnost! Statisticky je pravda, že hrad po opravě skutečně nikdo nedobyl. Vysvětlení je snadné. Nikdo další se o to už ani nepokoušel…

 

V čem je zámek unikátní? No, má krásné a bohaté interiéry, zbrojírnu, je postaven ve žlebu a při tom na skále a i přes to má jeden z nejbohatších sklepních systémů chodeb u nás. Mnohé chodby nejsou probádány ani dodnes…

 

Tím, že zámek býval hradem, tak je takovým mišmašem. Zachoval si tvrze, ale zjemnil se krásnými komnatami či nádvořím. Také se zde dostavěla kaple, která zvláštně ční z jedné strany zámku.

Zámek je v dobré formě i díky tomu, že se zde ještě do poloviny minulého století aktivně žilo. Následně byl zestátněn a život na zámku se přeměnil na turistickou atrakci.

 

Dorazili jsme až do jedné z věží. Výhled zde není úplně marný. Ti s ostrým zrakem mohou vidět v dáli zříceninu Lichnice, což je samotné srdce Železných hor.

 

Král č. 2, spíše císař – zřícenina Lichnice

Z věže zámku Žleby lze dohlédnout až na zříceninu hradu Lichnice, srdce či maják Železných hor.

Hrad Lichnice se nacházel na ohromně strategické pozici a právě to se mu stalo osudným. Král Ferdinand III. vyhodnotil, že hrad leží na značně pulzujícím místě. Natolik se bál ztráty hradu, že se rozhodl jej věnovat lidu. Tedy, z hradu se nestala nemocnice, chudobinec či luxusní resort, ale zdroj levného kamene. Lidé hrad rozebrali a materiál použili na stavbu domů.

 

Tak jako nedaleké Žleby ani Lichnice nezůstala bez povšimnutí husitů. Ti hrad téměř rok obléhali až nakonec posádka hradu vzdala své snažení a otevřela husitům brány.

Při zastávce Švédů, tedy pěkných pár let později, již hrad plně odolal a Švédové odtáhli s nepořízenou.

 

Hrad patřil rozlouhou mezi ty větší kousky na našem území.

Fotka je pořízena z vyhlídky na Dívčím kameni u pozůstalé věže hradu. A také se právě k vyhlídce váže pradávná legenda o Miladě. Tuze krásná dcera místního šlechtice netrpěla nouzí o nápadníky. Rozhodla se, že se provdá za toho, kdo splní jednu podmínku. Otočí se se svým koněm třikrát na skále.

Úkol zdánlivě snadný, avšak mnozí pánové za tento pokus zaplatili životem. Misi splnil až mladý rytíř, co si nechal osázet podkovy svého koně diamanty (pravděpodobně se nechal inspirovat podobným protiskluzovým technickým řešením jako princ v pohádce Třetí princ, při honbě princezny uprostřed skal). Rytíř ovšem nevěnoval Miladě polibek, ale šíp do srdce. Krutě se pomstil ža její rozmarné hrátky s nešťastnými rytíři.

 

Hrad je obkopen mohutným valem, takže jej lze snadno obejít a tím nechá ještě více vyniknout své neskonalé dřívější majestátnosti. Kdo z milovníků hradů a zřícenin nebyl na Lichnici, jakoby nebyl vůbec…

Na Lichnici si vzpomněli i tvůrci pořadu “Výleťák“, kde do dílu zahrnuli i nedalekou Lovětínskou rokli či Žižkův dub.

 

Král č. 3 – zřícenina Oheb u vodní nádrže Seč

Pravděpodobně i člověk s horším zrakem pozná, že fotka níže nezaznamenává zříceninu Oheb, ale houby. V onen den naší návštěvy totiž lesy oplývaly doslova “houbovou horečkou”. Vylézaly všude a v ohromném množství, a tak jsme i my pobrali pár těchto darů lesa.

Nesbírali jsme tedy úplně všechno…

 

Sláva. Věž zříceniny Oheb ční nad přehradou Seč. Respektive, sousedí s asi nejfotogeničtější výhlídkou na přehradu.

 

Návrší ovšem neobýval hrad od nepaměti. Nejdříve zde stával klášter…

Avšak, to netrvalo věčně. Následný hrad byl obklopen poctivým valem a hradbou. Z té se ovšem dochovalo pramálo.

 

Hrad nepobral ve své důležitosti jako Lichnice, a tak od patnáctého století spolehlivě pustl, rozpadal se až ho úspěšně pohltil okolní les.

 

Mimochodem, stejně jako na Lichnici i zde se zastavil “Výleťák ze Streamu“.

 

 

Leave a reply