Hever castle, na dostřel z Londýna

Během mého pár měsíčního londýnského angažmá jsem několikráte potřeboval naplnit své plíce čerstvým vzduchem, tedy vyjet z Londýna pryč. Tento počin je vhodné propojit s nějakým cílem či zajímavým místem, kterých je v okolí Londýna poměrně mnoho. Jednu takovou sobotu jsem se rozhodl spojit s návštěvou Hever castlu, spíše castelíčku. Hrádek je poměrně nedaleko od Londýna, což je značně relativní informace. Záleží, z jaké části Londýna člověk zahajuje svoji cestu, přesto je dostupnost velmi dobrá a cesta jednoduchá.

Parkovné je u hradu zdarma a vstupné se pohybuje na 16.90 librách za dospělou osobu, taková obvyklá taxa.

 

Hever castle je známý z několika důvodů – pěkný hrad, krásné zahrady, jezírko a také zde pobývala Anna Boleynová. Známá postavička se smutným koncem. Anna se stala druhou manželkou krála Jindřicha VIII., který se kvůli ní rozvedl (Anna užívala statusu královny pouhých cca 1 000 dnů). Rozvod byl tehdá ohromný skandál a s nekonečnými důsledky, především se Jindřich rozkmotřil se samotným papežem. Nicméně později Annu její drahý manžel nechal o hlavu zkrátit. Skoro by se řeklo, že tak Jindřich učinil z pragmatických důvodů. Přesněji ne a né porodit syna, což Anna přičetla za vinu jeho první manželce Kateřině, která trpěla obdobným neduhem, nedokázala Jindřichovi “dodat” syna, dědice. Přičemž s postupem věku navíc pozbývala krásy, to Anně moc nepomohlo, tak na ni Jindřich hodil trochu špíny a nechal Annu popravit. Čímž z ní udělal mučednici. Paradoxní je, že Anna byla nahrazena jinou dvorní dámou Janou Seymorovou, paradoxní z toho důvodu, že i Anna byla původně pouze dvorní dámou. Historie Anny je celkem zajímavá, kdy až po smrti se stala populárnější než během života, mnoho oblíbenosti u tehdejších davů nepobrala. Kdož chce, nechť se vícero dočte ZDE.

 

Nutno podotknout, že koncem 19. století hrad nebyl v ideální kondici, to až do chvíle, kdy hrad zakoupil jakýsi Wiliam Aldorf Astor. Americký právník, politik, obchodník, filantrop, stačí si vybrat. Právě Wiliam do hradu investoval nemalé prostředky, aby navrátil Heveru zašlou slávu jak zvenčí, tak také ve vnitřních prostorách. Což se mu dle mého názoru podařilo.

 

Také bych ocenil velmi zdařilou organizaci, kdy hradem vede jednosměrná trasa. Netvoří se tedy nějaké fronty, schodiště se neucpávají a každý návštěvník si může vychutnat interiér Heveru dosyta. Wiliam během své přestavby a dostavby dalších budov v těsném okolí hradu zaměstnal přes 800 řemeslníků všeho druhu. Hned 1 000 lidé potřeboval na modernizaci zahrad a 800 chlapů mělo za úkol vykopat jámu na základy jezera. Do projektu vložil tehdejší 10,000,000 liber, což při dnešní poměrech znamená téměr miliardu liber. Když jenom jezero a zahrady spolknuly celý milion. Vskutnu projekt grandiózních rozměrů.

 

Stop oficialitám. Naše česká výprava jako obvykle měla trochu méně respektu k zákazům a cedulím. Nicméně, tohle si říkalo o foto z detailu, tak jenom na vteřinku, že jo.

 

Těžko říci, co chtěli zahradníci tímto vepříkem říci.

 

Zde je ono jezírko. Přičemž jezero bylo využíváno i jako přistávací plocha pro ty hosty, kteří se rozhodli Wiliama navštívit za pomoci dopravního prostředku zvaného letadlo. Okolo jezera vede i procházkový okruh, který zabere na cca hodinku.

 

Wiliam strávil část života v Itálii a tamní architekturu miloval. Trochu po Itálii steskl, proto velká část zahrad a soch je právě v italském stylu. Jak lze vidět na fontánce.

 

Nějaká ta prdýlka tedy nemůže chybět.

 

Sic následující informace s fotkou nesouvisí, ale hrad je také znám pro množství růží. To množství je všudypřítomné a do očí bijící v dobrém slova smyslu. Zahrady překypují růžemi a vnitřní výzdoba hradu taktéž. Až jsem si říkal, jesi to není škoda růží, není. Nicméně fotku s růžemi z neznámých důvodů ve svém arzenálu nemám.

 

Zahrada přímo překypuje romantickými místy a zákoutími, není liž pravdou?

 

Anglickým trávník s precizní úpravou stromů je samozřejmostí.

 

Nechybí ani vodní “labyrint”. Rozuměj, že uprostřed labyrintu se nachází skalka s minotaurem, na kterou lzé vystoupat. Nicméně některé nášlapné části chodníku stříkají vodu, je nutno býti rychlý a opatrný zároveň. Samozřejmě děti se absolutně zmáchají. Dívenka na fotce tuto situaci předpokládala, respektive její rodiče a vybavili svoji dcerušku rovnou plavkami. Jedná se o poctivou a otužilou Angličanku, které nejspíš nebyla zase taková zima, ale osobně jsem ji trochu litoval. Já byl oděn ve svetru a řekněme, že voda taky nebyla zrovna horoucí. Leč Angličané mají jiné cítění pro venkovní teploty.

 

Co dodat závěrem. Snad jen to, že kdo na Hever castle zavítal, tak dle mého názoru nemohl litovat…