Oč se jedná? Loi Krathong v doslovném překladu znamená “plující košík (loďka)”, vycházející ze slova krathong, kdy právě ozdobené košíky (lodičky) plují po řece. Tento motiv je jedním z ústředních aktů festivalu – lidé posílají po vodě lodičky, aby vzdali respekt bohům vody jako díky za množství seslané vody a omluvu za její znečištění. Plující lodičky jsou tedy...
Komu se nechce číst, tak vše podstatné je k vidění ve videu. V textu níže nelze očekávat nějaké skutečně zajímavé informace. Pro ty se silnějším žaludkem či benevoletním vnímánám češtiny začínám… Doi Suthep zase a znovu. Posledně jsem horu zdolával na kole, ale objevivšiv stezku mnichů, v originále “The Monk Trail”, dal jsem si za úkol vyšplhat ke chrámu...
Kdo kdy navštívil nebo aspoň trochu slyšel o Chiang Mai, tak ví, že město je takřka obklopeno horami. Přičemž příhodně ta nejbližší hora zvaná Doi Suthep je sídlem hned dvou vyhlášených chrámů. Ten o něco blíže položený Chiang Mai a asi i slavnější se jmenuje Wat Prathat Doi Suthep a druhý, o chlup vzdálenější o něco výše položený je Bhuping Palace. Oba dva chrámy...
Po rozlučce s Yazdem následoval přesun do města Shiraz. Logicky jsem zvolil autobusové spojení. Na nádraží následovala klasická procedura s koupí lístku, zaplatil jsem cca 350.000 riálů a měl jsem před sebou 6 hodin dlouhou projížďku. Pohodlně jsem usedl do busu a zalehl. V autobuse panoval podivný ruch, kdy frajeři stále něco kontrolovali v papírech, přesedávali...
A přišel na řadu Yazd, pouštní město, na které se řinula chvála ze všech stran, což mě leckdy trochu děsí. Nicméně taktéž hodnotím Yazd jen a pouze v superlativech. Takže co vidět v Yazdu? Zpět na start. Přesun z Isfahanu do Yazdu trval cca 4 hodinky. První věc, která se mi po výstupu z autobusu líbila, tak to značně vyšší teplota. Začínáme dobře, říkám si. Tak jsem...
A přišel den D, rodiče se se mnou loučili jako bych jel na smrt a já je ujišťoval, že v Íránu je podle mě bezpečněji než třebas v Londýně, Bruselu a podobně, kde poslední dobou sem tam nějaká prskavka vzplane. Na letišti jsem se nakrátko zastavil v MasteCard Lounge salónku, kde ovšem již není vstupné zadarmíko jako loni, ale nutno cvaknout kilčo. Avšak to se...
Čínská bašta. Díky dobrému tipu na Cestujlevne.com jsem měl možnost strávit jeden den v Pekingu – to při přeletu z Bangkoku do Vídně. Výborná příležitost ke krátkému nakouknutí do Číny, té ohromné Číny. Nevýhodou bylo, že jsem z Bangkoku odlétal cca ve dvě v noci a do Pekáče jsem nepřiletěl v totální formě. Po příletu do Pekingu jsem byl celkem rozsekanej...
Časného rána přemohl letoun značky Boeing gravitaci zemskou a rozhodným letem unášel mne vstříc dalšímu thajskému dobrodružství, tentokráte do Bangkoku. Zde bylo mým úkolem pobýt jeden plodný týden a prozkoumat slavné město, tak moc, jak je to půjde. Letadlo přistálo na menším letišti nesoucím název Don Mueang. Přeprava do centra je tuze prostá, kdy lze využít služeb...
Hle, nechť se pouštím do popisu 14 dní dlouho-krátké štace v thajské oblasti známé svým označením Krabi. Charakteristických znaků je hned několik, nicméně já bych vypíchl trochu překvapivě Kraba a méně překvapivě vápencové skaliska. Co je víc, nechť posoudí každý sám. Já bych svůj hlas věnoval vápencovým skalám. Do Krabi jsem se dopravil linkovým autobusem z Phuketu...
Cesta ze Saigonu do Phnom Penhu proběhla v poměrně pohodlném autobuse, kterých je vypravováno z Vietnamu do Kambodži nepočítaně. Výhodou je, že steward cestujícím v autobuse zajistí také víza na hraničním přechodu. Pouze zkasíruje poplatek cca $5. Nicméně člověk nemusí nic řešit, stát frontu, prostě vystoupí z autobusu a z Vietnamu přejde po svých. Za několik minut...