(nejen) Za blanickými rytíří

Nedlouho před prvním Májem padlo rozhodnutí zkontrolovat, zda-li blaničtí rytíři skutečně existují a zda-li jsou připraveni k zásahu, jak jest slíbeno. Jelikož toho dne předpověď počasí zněla lépe než optimisticky, sestavil jsem ono pochodové menu.

Výprava se měla setkat v Letovicích a následně zahájit koordinovaný přesun k Rudce, kde sídlí slavní rytíří. Další kroky směřovaly do Kunštátu. U tamnějšího, ještě na svých nohou stojícího zámku, proběhl krátký voraz. Poslední etapou se stal pochůdek do Drnovic, kde polovina výpravy sídlí a odkud je snadné navrátit se do Brna.

 

Vskutku v Letovicích by se muselo líbit i Karlu Hynku Máchovi. Rozkvetlé stromy, výhled na nedaleký zámek, historické náměstí. Snad jen kdyby byl pozdní večer a kdyby okolo něj probíhala nějaká rozjitřená panenka…

 

Nicméně Letovice nedostanou více prostoru, protože již jsme na pochodu zalesněným Přírodním parkem Halasovo Kunštátsko. Název je odvozen od slavného básníka, a také města, nacházejícího se v samém středu parku. V parku se nacházejí tři dominanty, kterým se chystáme věnovat jistou pozornost. Příroda je tichá, klidná, skromná, voňavá, ale parádní. Pro pochod pouze s procházkovou ambicí, více než ideální. Pro ostatní pouze les.

 

Po příjemném cca 8 km dlouhém pochodu, kdy nás málem sežrali psi, jenž si užívali nekonečné svobody, došla výprava až k bodu A. Burianova rozhledna. Ta se tyčí na kopci krásného názvu, Milenka. Jest rozhledna je vybudována přímo nad Jeskyní Blanických rytířů. Vstupné na rozlednu je 20 Kč, do jeskyně se pohybuje ticket na hranici 50 Kč. Otevřeno do 16:30h, což se mi zdá nemilé. A pozor na polední přestávku. Přesně v tento moment jsme totiž dorazili do Rudky. No nic, dvě pivka jsme vybumbali a příjemným pohledem se následně pokochali. Za ideální a lepší viditelnosti může bystré oko dohlédnout až na Krkonoše, Jeseníky či relativně nedalekou Pálavu.

 

Rudka mohla být místem, kde se nachází největší socha T.G.Masaryka. Ona podobizna na obrázku dorostla až do výše 14 metrů. Avšak našim komunistickým bratrům a sestrám nebyla po chuti. Socha se tedy nechala rozebrat. A po TGM zbuly pouze boty. Proč nerozebrali mistra TGM kompletně? Netuším. Nechť každý zavdá své nekonečné fantazii.

 

Každopádně TGM byl pískovcovo sochařskou prvotinou jistého Tomáše Rolínka, který spolu s kunštátským rodákem Františkem Burianem pokračoval do ještě ambicióznějšího projektu. Blaničtí rytíři, pověst nehodlám rozepisovat. Neználci si mohou pročíst pověst na wiki.

Každopádně, pánové nechali v pískovcové jeskyni vyhloubit prostory, ve kterých úpěnlivě pracovali na vytesání armády rytířů. Těm přímo uprostřed jeskyně šéfuje sv. Václav, sedící na mohutném vraníkovi. Jeskyně je rozsáhlá, díla famózní, leč celý záměr nebyl dokončen dle plánů.  Tomáš Rolínek již tou dobou trápen nemocí byl. Nemilé se stalo skutečností a mistr odešel z onoho světa o něco dříve než by bylo příhodno…

 

S potencionální výpomocí z řad rytířů jsem si jist napůl. Nicméně rozmístěním malebných chaloupek při průchodu ke Kunštátu jsem si jist úplně.

 

K zámku je zapotřebí vystoupat i okolo stavby, jenž téměř pouze z kamene vyrostla. Jedná se o již osyřelý pivovar.

 

Kunštátský zámek se nenachází v absolutně perfektní kondici, ale stojí za zdolání kopečku. Výhled na krajinu je příjemný, vstupní brána ušlechtilá a natáhnutí se na zámeckém parčíku k nezaplacení.

Hrad přestavěný na zámek patří mezi vůbec ty nejstarší, z těch, co jsou z prohlédnutí na Moravě. Na zámku také operoval Jiří z Kunštátu, lépe znám jako Jiří z Poděbrad.

Na zámku odevždá milovali psy, z tohoto důvodu se opodál rozléhá také skromný psí hřbitůvek.

 

Každopádně do Drnovic cesta dlouhá. Máváme zámku a vydáváme se na poslední etapu cesty.

 

Zásadním bodem se stává výšlap k Touboři, který provětrá naše plíce a lehce zataví naše nohy. Místo posledního odpočinku.

 

Následuje příjemný pochod lesem až do Drnovic. Zde již více fotografií nevzniklo. Člověk neprochází podél dechberoucích skalních útvarů či nekonečných výhledů, přesto si užívá klid a pohodu, který dokáže nabídnout pouze poctivý les. Za mě dobrý.