• Menu
  • Menu

Loi Krathong, dny, kdy se vyplatí pobývat v Chiang Mai

Oč se jedná? Loi Krathong v doslovném překladu znamená “plující košík (loďka)”, vycházející ze slova krathong, kdy právě ozdobené košíky (lodičky) plují po řece. Tento motiv je jedním z ústředních aktů festivalu – lidé posílají po vodě lodičky, aby vzdali respekt bohům vody jako díky za množství seslané vody a omluvu za její znečištění. Plující lodičky jsou tedy jednou ze zásadních akcí. Také mají za cíl odeslat pryč smůlu a neštěstí z minulosti a zajistit si štěstí v budoucnosti.

ilustrativní foto, takto ostře a procítěně bych akt v životě nevyfotil

 

Festival se slaví napříč Thajskem a v několika dalších zemích jako Laos, Kambodža, Srí Lanka, etc. Nicméně na severním Thajsku se Loi Krathong prožívá nejintenzivněji. Kdy se svátek slaví? Na konci lunárního roku, tedy na úplněk dvanáctého měsíce, avšak přesné datum se každoročně mení.

Město je na cca 4 dny vyzdobeno lampióny, konají se přehlídky, soutěže krásy, závody lodí, nechybí ohňostroje, připomíná se historie Lanny. Což je část Thajska, jehož Chiang Mai býval hlavním městem. Ašak mezi vrcholy patří právě vypouštění lampiónů a malých lodiček, které mají pomoci lidem ke štěstí.

Já měl to štěstí zažít festival na vlastní kůži. Jako obvykle, tak trochu náhodou. O svátku jsem měl ponětí z krásných fotografií, které jsou k vidění snad při každé zmínce o Chiang Mai, viz foto. Nicméně se sluší dodat, že přesně takto to ve městě nevypadá. Fotografie onoho spektakulárního typu jsou pořízeny z festivalů s omezenou kapacitou pár kilometrů od Chiang Mai. Nicméně také ve městě samotném se vypouští velké množstí lampiónů a je to fantastická podávaná.

 

Snažil jsem se projít několik míst, ale zdaleka né vše, co se ve městě dělo. Má technika není top kvality, takže fotky jsou ještě rozpatlanější než obvykle. A já jsem za to rád. Označuji se za odpůrce vyPhotoshopovaných obrázků, které prostě matou a vykreslují situace, místa, lidi přehnaně pěkně. Skoro fotky místy beru jako podvod na turistu, čtenáře, prostě matou až lžou… Nicméně zde stejně platí dvojnásob, že fotografie jsou pouze ilustrativní. Festival se musí zažít a to dobré i nedobré. Samozřejmě je nutno počítat s tím, že město se abnormálně přeplní davy lidí. Není k hnutí. Doprava je šílenější než obvykle. Prostě daň.

Nicméně projíždím své fotky a jaksi vidím, že kvalita je ještě horší než jsem očekával. Neva. Vezmu to spíše bodově se svými postřehy, než-li se pokouštět o nějaké oslavné popisné texty. To nechám na jindy.

Normální ulice, avšak vyzdobená lampiony.

 

Výzdoba lampióny u chrámu.

 

Mnich prodávající a zapalující lodičky. (technická vsuvka: technicky mniši většinou nic neprodávají, pouze je povinné darovat nějaké peníze za službu, věc).

 

Vstup do chrámu. Neozdoben.

 

Za 20 bathů si lze pověsit lampión ve vymezeném území, tím si zajistit vyplnění jednoho přání. Zda-li platí pravidlo – víc lampiónu = víc splněných přání nevím.

 

Za dalších 20 bathů lze investovat do svíčky, která zajistí bohatství, dlouhověkost a ochranu. Jelikož se svíček prodávalo omezené množství a já mám všeho nadmíru, rozhodl jsem se dopřát tyto benefity jiným. (20 bathů se mi zdálo za svíčko zbytečně moc, radši jsem částku využil na palačinku s čokoládou).

 

Vyzdobená banka.

 

Lidé zběsile fotící mnichy, kteří zapalují svíčky.

 

Ulička vybízející k fotografii.

 

Všudypřítomné jídlo.

 

Jídlo.

 

Jídlo.

 

Tento neostře vyfocený měsíček má ono veselý na svědomí.

 

Hezky vyzdobený chrám.

 

Nesmí chybět modlitba u monumentu Tří králů, z nichž jeden je zakladatel města. (spojitost s biblickými třemi králi nehledejme)

 

Probíhající soutěž krásy. Foto opět s ostrostí nešetřilo.

 

Část nekonečného průvodu.

 

Prodej skvělé zmrzliny.

 

Tančící průvod.

 

Nesoucí se průvod.

 

Vezoucí se průvod.

 

Náklaďák tlačící průvod.

 

V průvodu se objevil také Dan Nekonečný. To bylo úplně šílený.

 

Krátce k průvodu. Ten tvořilo množství skupin, většinou univerzity a další. Každá skupina měla za úkol ilustrovat nějaký fragment z historie. Skládala se z chodců a v závěru byl vždy nějaký monstrózní povoz. Každá skupina měla i vlastní ozvučení, které se zajišťovalo převozem reproduktorů na autě. Často generátor téměř vyrovnal hlasitost hudby.

 

Samozřejmě je také potřeba protagonisty nasvítit a nakameramovat.

 

Finální povoz. Ty byly často tlačeny právě nákladními auty, jako na předchozí fotce, nebo prostě použito jako maskování automobilu, jako zde. Sic to není vidět moc dobře, ale skutečně toto je automobil s řidičem uvnitř.

Loi Krathong festival

 

Prodej lampiónů, nejlepší byznys víkendu. Všude a pořád.

 

Davy a davy. Navíc v místě, které se určilo k vypouštění lampiónů byla zatarasena silnice příliš pozdě a pár aut na mostě uvízlo. Nálada byla jaksi nervózní a považuju za zázrak, že se nikomu nic nestalo. I tento drobný problém zapříčinil, že se lampióny vysílaly vstříc svému osudu odevšad. To považuji za další zázrak, respektive, že město nelehlo popelem. Fakt to bylo hustý. Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam nejspíš nechodil.

 

Ale podívaná krásná. Nekvalitní fotka zachycuje pouze pár lampiónů a ten pohled na stovky svítících létajích něco, vskutku potěšilo oko člověka.

 

Samozřejmě lidé následně slaví i ono úspěšně dokončení aktu, takže veselí je všudypřítomné. Nicméně taktéž pár lampiónů shořelo záhy, co si řikali nešťastní jedinci nevím. Holt je čeká těžký rok.

Loi Krathong Chiang Mai

 

 

Odpovědět

1 comment