• Menu
  • Menu

Národní park Tayrona [Kolumbie] – tipy a rady

Národní park Tayrona patří mezi vůbec nejpopulárnější místa v celé Kolumbii. Není se čemu divit. Mix karibských pláží, výhledů, džungle a čiré pohody je velmi chutný. Co jsem ovšem řešil při přípravách na návštěvu parku, tak to značný nedostatek praktických informací.

Takže se zkusím rozepsat na různá témata, co mě osobně trápila.

Kdy park navštívit

Ze všeho nejdříve doporučuji ověřit termíny, kdy je park uzavřen. V roce 2020 tomu tak je na celý únor, polovinu června a října. Každý rok se data lehce mění. Je dobré pogooglit po přesných datech na daný rok.

Co se týče měsíců. Určitě se vyhněte období dešťů, což je od srpna do října a všem víkendům, státním svátkům, kdy Kolumbijci park hojně okupují. Vstupné se mění v závislosti na sezóně.

Vstupenky

Standartně platí cizinci 53.000 COP, dle sezóny to může být i o něco více. Vstupenku lze koupit na pokladně, doporučuji přijít hned po otevření, kdy jsou nejmenší fronty. Navíc platí, že na každý den se prodá maximálně 1 850 vstupenek. Tedy oficiálně, jinak si nejsem jist, jesi to Kolumbijci skutečně počítají.

Vstupenku lze koupit i den dopředu, mějte ale na paměti, že na vstupence musí být uvedeno datum, kdy jdete to parku. Pokud si lístek koupíte 15. ledna (toto datum se objeví na lístku) a vstupujete do parku 16. ledna, tak vás nemusí pustit dovnitř. A mohou po vás chtít, abyste si koupili novou vstupenku.

Daná vstupenka platí na jeden den. V případě, že v parku kempujete, nocujete, tak vstupenka platí do chvíle než park opustíte. Pokud vstupujete do parku přes hlavní vstup Zaino, tak můžete do parku vjet automobilem a nechat si ho tam za poplatek zaparkovaný.

Doprava

Jinak na ose Santa Marta – Guachaca pendlují autobusy (zelené). Cesta do Santa Marty ze vstupu Zaino stojí 7.000 COP. V Santa Martě odjíždějí busu každých 20 minut od obchodního domu Buenavista. Případně se poptejte místních a oni vás nasměrují.

Do parku, konkrétně na Cabo pláž lze dojet i lodí z Tagangy. Zpáteční cesta údajně stojí kolem 60.000 COP, zabere kolem 45 minut. Rozhodně ovšem s rybářem dojednejte přesné podmínky ohledně návratu.

No a teď už konečně Národní park Tayrona! My jsme si na park vyčlenili jeden den, což byla chyba. Rozhodně to chce dny dva a zamluvit si nocleh přímo v parku. Možností na Bookingu je dost. Byť ceny v parku nejsou nejnižší, tak věřím, že člověk nebude litovat ani jedné utracené koruny.

My jsme vstoupili do parku hlavním vchodem Zaino. Autobus nás následně převezl za 3.000 COP hlouběji do parku. A my sledovali červenou trasu, co nás zavedla na pláž Piscina a následně na vyhlášenou Cabo pláž. Cesta je místy krkolomná a svižným krokem zabere hodinu a půl. Pokud jdete přímo na Cabo a cestou se nepletou pod nohy skupiny ploužících se lidí.

 

Tayrona ve svém nitru ukrývá zajímavé rostliny, ale i mnohá zvířata. Leguány, plazy, opice (co nekradou) či obří motýle. Nejen u pláže se člověk dobře baví. Cesty jsou udržované a dají se absolvovat i v pantoflích (pokud neprobíhá období dešťů).

Nechybí ani pracovití mravenci.

Naším hlavním cílem byly samozřejmě pláže. Avšak, během našeho lednového pobytu Tayronu sužoval silný vítr a několik pláží bylo uzavřených. Přičemž pár pláží je uzavřeno pro koupání celoročně.

 

 

Cesty nenudí.

To jsme už na pláži Piscina. Naší nejoblíbenější pláži. Voda je fajn, vlny mírné, lidí spíše málo.

V případě ideálních podmínek se zde také slušně šnorchluje, údajně. Vybavení lze zapůjčit přímo na pláži. Jelikož ale foukalo, tak vodu čeřil písek a nebyla tak průhledná, jak bychom potřebovali.

Všudypřítomné velké kameny vzbuzují pocit, že takhle nějak to asi vypadá na Maledivách, což? Ale tohle se samozřejmě Karibik!

 

Asi o 20 minut chůze dál se nalézá pláž Cabo i s altánkem, jež nabízí super výhledy. Zde se již koncetruje více lidí. Jsou zde restaurace, kempy, prostě život. Nicméně, člověk se nemusí obávat žádných otravných prodejců…

Logicky je tedy patrné, že jsme prošli pouze část parku a minuli mnohé zapadlé a zajímavé pláže. Nicméně i tak si troufám říct, že Národní park Tayrona je víc než dobrý.

My jsme bydleli v Journey hostelu. Je to asi 20 minut od vstupu do parku. Pohodička, výborné jídlo, skvělý výhled z prostorů baru, celkově sranda. Lze si zahrát šachy či různé chlastací hry. Avšak, internet je tu bídný, místy neexistující.

Šnorchlování v Tayrona parku

Hodně nám vrtala v hlavě otázka alá, kde si teda safra můžeme pořádně zašnorchlovat? Odpověď zní: Taganga.

Hned po tom, co vylezete z taxíku, tak se na vás vrhnou prodejci výjezdu na šnorchlování. My zaplatili 60.000 COP za asi 10 minut krátkou cestu lodí na jednu pláž, kde jsme si hodinu šnorchlovali (vybavení nám půjčili), následně nás převezli na pláž Playa Grande, kde jsme lelkovali až do pozdních odpoledních hodin než pro nás přijela loď a zase nás doplavila do Tagangy.

Pláže nejsou nic extra. Šnorchlování ovšem dost slušné. Po prvotních rozpacích jsme viděli skutečně hromadu ryb, celá hejna, ryby všech barev, velikostí, různé rostliny, drobné korály. Šnorchlování obnášelo velké množství plavání a odehrává se nedaleko útesů, tak člověk musí být na pozoru, ale vydané úsilí se vyplatí.

 

Leave a reply