Zřícenina Štarkov
Tady jsem si dal. Cestu ke zřícenině jsem si samozřejmě letmo naplánoval, ale nejspíš jsem na lesní cestě přehlédl značku či nevím co. Pomalu, ale jistě jsem cítil, že se začínám od zříceniny vzdalovat. Takový ten pocit, kdy víš, že se ztrácíš...

Asi bych měl dodat, že se mi to stává poměrně často, že se ztrácím. Nicméně to není někdy úplně špatná věc. Díky svým orientačním omylům leckdy narazím na neobjevené poklady. Samozřejmě to stojí i hodně energie, času a leckdy pár nervů. Já totiž nerad přiznávám porážku a nějaký omyl, a proto jsem se nemohl ani tentokrát vrátit a napojit zpět na značenou trasu.

Po lesní cestě už pokračovat nebylo možné, jako nekončila z ničeho nic, ale vedla kdoví kam. Nezbývalo mi nic jiného než zesednout z kola, vzít je na své rámě a vyrazit po strmé mýtince nahoru. Zřícenina bude na kopci, když půjdu pořád nahoru, tak na ní dříve nebo později narazím. Platilo ovšem slovo později. Párkrát jsem zaklel a něco bručel, jestli to mám zapotřebí. Po jistých nesnázích jsem ovšem zříceninu Štarkov našel a tiše se pochválil, následně si odplivnul. Nález nebyl zadarmo, ale stálo to za to. Zříceninu jsem pečlivě prozkoumal, pokochal se co hrdlo ráčilo, a poté pěkně sjel po příjemné lesní cestě vstříc dalšímu dobrodružství.

Autor: m.iker
nohynacestach.cz - Copyright 2016
Thanks for subscribing. Share your unique referral link to get points to win prizes..
Loading..