Vírská přehrada
Jednou jsem při své vyjížďce zamířil na nedalekou přehradu Vír. Kdo nezná nevadí, je to pěkný místo. Pod přehradou je i taková milá vesnička, budiž hráz přehrady pevná navěky. Každopádně jsem si zastavil, slezl z kola a dopřál si vanilkovou horalku s trochou vody. Pěkně se mi leželo. Jak ovšem říká pan Václavek: „Všechno krásné jednou končí.“ A tak jsem se musel zvednout a šlapat směr domů. Teď to ovšem přijde, vracím se ke kolu, jdu přes pár ležících suchých stromů a najednou had. Hustý, hada jsem vždycky viděl jen v televizi a spojil si ho se skoro jistou smrtí. Ani nevím, co se mi přesně plazilo okolo nohou, ale takhle rychlý úprk jsem snad ještě neabsolvoval. Sedl jsem na kolo a šlapal jako o život, had mě naštěstí nevyhodnotil jako nebezpečí a ani po mě neštěkl...

Jinak v přehradě Vír je zakázáno plavat. Ve vodě se totiž vytvářejí víry, které svojí kořist již nepouští. V místě přehrady bývala vesnice, ta ovšem musela tomuto vodnímu dílu ustoupit. Dříve, v obdobích sucha, kdy hladina klesala a klesala bylo dokonce možné ještě v určitých místech zahlédnout komíny domů...

Autor: m.iker
nohynacestach.cz - Copyright 2016
Thanks for subscribing. Share your unique referral link to get points to win prizes..
Loading..