Vietnamský úvodník zvaný Nha Trang

Vietnamský úvodník zvaný Nha Trang

Od Nha Trangu jsem úplně nevěděl co očekávat. Ano, člověk měl něco načteno, ano, měl jsem na mapě pár vytyčených míst, ale je to prostě Vietnam. Moje první skutečně exotická země. Nicméně do Nha Trangu jsem dorazil neskutečně zbídačenej, to kolem 6:30h ráno. Noční autobusový přesun ze Saigonu bylo prostě žrádlo. Sic je lůžkový bus parádní, tak řidič byl o to větší hovadu a tuším, že mu někdo přilepil ruku na klakson. Jinak si nekonečné buzení nedovedu vysvětlit. Možná ho trápilo, aby některý z cestujících neusnul. Možná, kdo ví…

 

IMAG0798

 

Check in byl samozřejmě až kolem 14h. Já ovšem připomínal mastnej vyvrhel lidstva. Chvíli jsem zabíjel čas procházkou po solidní pláži a užíval si krásnej výhled na ostrůvky, to spolu s čerstvě vylouplým sluncem.

 

20160406_070223

 

Voda nebyla špinavá, ale Karibik to není. U promenád je hodně work-out posiloven a úplně všechny stroje byly zaplavený Vietnamčíkama, kteří tam makali jako šrouby. Šílený, lidi všech věkových kategorii a večer samozřejmě zase.

Nakonec jsem už po 8h šel na hostel, že kdyžtak něco doplatím. Totální pohoda, paní domácí mě ubytovala, já si dal sprchu a stal se opět bytostí připomínající člověka. Hostel pěknej, klimoška, čisto, pohodlná postel, slušná matrace. Pokoj nešlo zamknout, na druhou stranu byla k dispozici bezpečnostní skříňka. Poloha hostelu Tuyet Mai patřila mezi další silné stránky, kousek na pláž, kousek na jídlo, kousek všude. Já jsem samozřejmě nocoval v dormu.

Jelikož jsem se opět cítil jako člověk, musel jsem vyrazit na oběd – nakonec zapadl do jednoho bufíku a dal si nudle s mořskými plody, místy to bylo jiný jídlo než znám, ale výsledek super. Zvykání na totálně nové vůňo-pachy chvíli trvá, ale to k tomu prostě patří.

 

20160406_142742

 

Číšník byl docela borec, co mi pomohl sehnat i sekundové lepidlo. Přesněji mě posadil na motorku a dovezl k nejbližšímu obchodu se sekunďákem. Takže jsem si trochu opravil boty, které si ze Singapuru odvezly pár šrámů.

 

IMAG0905

 

Hned úvodem dodám, že s angličtinou v Nha Trangu nepochodíte. Vietnamci ovšem skvěle ovládají komunikaci rukama a nohama, navíc se zdají býti chápaví. V době největší nouze nezbývalo než použít Google překladač.

Také jsem sháněl pantofle. Jak se ukázalo, moje velikost (č. 10,5) je ve Vietnamu drobný problém. Asi v šestým obchodě měli 44, což mi skoro sedí za 80.000 dongů. Pohodlný to samo sebou moc není, ale lepší než nic. A pantofle sloužily slušně. Nakonec jsem je vyhodil až na samotném konci výpravy v Phuketu, z důvodu nedostatku místa v batohu, do teď tohoto rozhodnutí lituji…

Následně jsem vyrazil na procházku omrknout pár ulic a na most k jakési pagodě. Cesta šílená, dobrodružná, přechody přes silnicí ostrý, ale platí, že člověk musí jít pomalu kupředu a nic se mu nestane. Teda pokud ho nepřejede auto. S rukou v ohni mohu prohlásit, že jsem tady neviděl nikdy na přechodu zastavit byť jedno auto nebo aspoň zpomalit, nesmysl. Jsou věci, který ve Vietnamu prostě nejsou k vidění.

 

IMAG0856

 

Street food shopů je moc všude hromada, takže i Vietnam může vonět. Nechápu, jak to dokáže tolik lidí uživit, spíše to většina asi provozuje jako přivýdělek k jinak mrzkým platům. Obecně mi přijde, že někdy je ta zaměstnanost taková komunisticky tvořená. Poměrně často je k vidění, že je v restauraci více číšníků než židlí, to nemluvím o turistických kancelářích, …

U street fodu si dovolím menší zastávečku. Přiznám se, že jsem se do nich nepokrytě zamiloval. Proč? Rozmanitost, vždy jsem si pošmákl, ty jejich prťavý židličky a stoly, to je něco a samozřejmě cena, ačkoliv jsem si jist evropskou přirážkou.

 

IMAG0839

 

Zpočátku mi trvalo překonat drobný hygienický ostych. Přeci jenom tento způsob mytí nádobí, zdá se mi poněkud exotický.

 

IMAG0895

 

Ale co, to jídlo…

Je-li libo vlastní gril s něčím? Tady mimochodem jeden místní mladík zkoumavě koukal na moji kamerku a až, když jsem jí zapl tak pochopil, na co ta blbost je. Jinak ovšem Vietnamci chodí velmi dobře označeni a vyznají se, toto byl výjimka potvrzující pravidlo.

 

IMAG0900

 

Taky jsem naprosto miloval jejich bagety. To už se šunkou, vajíčky nebo vepřovým. Totální terno.

 

20160409_081054

 

Jelikož je Nha Trang “plážové” město, tak mořské plody jsou samozřejmostí, to v míře hojné.

 

IMAG0836

 

Kromě street fodu mě taky dostávalo to vedení drátů přes ulice. Za podobnou řezničinu by šel elektrikář v evropě za katr. Ale prostě to nějakým způsobem funguje.

 

IMAG0806

 

Blížím se k pagodě. Výhled z mostu super, ty okolní hory jsou krásný. Úplně se těším do Dalatu. Řeka krásná, po stranách stály takový šílený chatrče.

 

IMAG0810

 

Na chytání ryb a mořských plodů jsou potřeba lodě…

 

20160408_101828

 

Nebo něco jako lodě… Respektive na těchto bárkách rybáři doplují ke svým zakotveným lodím.

 

20160408_101856

 

Mladí nadějní rybáři.

 

IMAG0813

 

Pagoda Thap Ra Ponagar je úžasná, platilo se vstupný 22.000 dongů, krásná stavba, zajímavá stavba.

 

IMAG0819

 

Mamka říkala, ať se taky někde vyfotim, tak jsem louskl další selfíčko, jedno z mých prvních v životě.

 

20160406_165027

 

Měla radost a viděla, že se mám dobře. Toť drobná nepodstatná osobní vsuvka.

 

IMAG0828

 

U pagody bylo k vidění také drobné číslo, alá hrnec na hlavě. Pravé umění.

 

IMAG0833

 

No a hle čumim jako puk. Snad první anglický nápis při odchodu…

 

IMAG0834

 

Následně jsem prošel uličkou zase plnou street food shopů – něco jsem pochopitelně požral. Dal jsem si i první pivo > Tiger ta 15.000 dongů malou plechovku. Plechovečka.

 

IMAG0841

 

Trochu jsem se na nábřeží zasekl a nenuceně koukal na oceán, vzdálený ostrovy, v tomto místě žel voda trochu smrděla nějakou močovinou a dalším bordelem…

 

20160406_174850

 

Jinak jsem potom šel promenádou na hostel a nutno podotknout, že promenáda je krásná, hezký výhledy, parky, lavičky, zase vietnamci drtili na work outu. Hezký stavby podel silnice.

To už byla celkem tma. Přeci jenom jsem dodržoval určitý pravidla a po setmění chodil jen rušnějšími ulicemi. Ano, častokráte jsem toto pravidlo porušil a musím říct, že jsem se cítil naprosto bezpečně. Možná to vědomí, že jsem dvakrát větší než všichni okolo? Samozřejmě vtip, prostě jsem se ve Vietnamu cítil fakt dobře. Naproti hostelu prodávali shake za 13.000 dongů, skvělý. Každej den jsem jich pár shltnul. Jednoho večera seděl u vedlejšího stolu velmi exoticky oděný Rus. Nevim no.

 

IMAG0846

 

Dalšího rána jsem měl v plánu vyrazit na východ slunce, když mi ale v 5h zazvonil budík, tak jsem ho zamáčkl a spal dál. Ještě jsem měl dva pokus (oba neúspěšné, kriticky doplním, že na východ slunce jsem dokázal vstát jen jednou, to kvůli Angor Vatu v Kambodži). Snad poprvé od příletu do Asie jsem se krásně vyspal. Příjemná teplota, postel tvrdší, ale pohoda. Ticho v okolí, nádhera.

Po probuzení jsem si šel dát k snídani bagetu, ty stánky samozřejmě nefungujou tak, že by obsluha byla i vlastníkem, ale pro někoho makaj. Když jsem čekal na jídlo, tak přijela nějaká krasavice na motorce, vzala prachy a frčela dál. Vietnamci jsou úplně ulítlí v disciplíně zvané “Držim pakl bankovek v ruce”, tahle borka nebyla jinej případ.

 

IMAG0848

 

Já zamířil na pláž, šel jsem kolem hodně vysoký budovy, která měla jen dvě okna vedle sebe, hodně divný. Vietnam.

 

IMAG0851

 

Na pláži fajn jako je fakt pěkná a voda vypadá z blízka čistěji než z dálky, ale stejně jsem se nekoupal, jen namrkl. Písek byl děsně horkej, tak jsem šel blízko u vody a sundal si triko, stále jsem jako sejr.

 

20160407_105206

 

Na pláži stále pochodují zahalené Vietnamky nabízející, kde co – měli mikinu,dlouhý kalhoty a přes pusu tem kryt jak maj doktoři.

Na mapě jsem našel jsem jednu pagodu asi 10km západně od Nha Trang a dostal jsem nápad tam zajet > nejdřív mě napadlo využít borce, co by mě tam dovezl na kole. Dohodli jsme cenu 150.000 dongů, ale jel fakt pomalu a po pár metrech jsem mu řekl ať mi zastaví, dal jsem mu dvacku a vystoupil. Hned na to přijel motorkář a nabídl svezení za 150.000 dongů na to místo a zpět. Tak řikám ok, jeli jsme ovšem jiným směrem, mně to bylo divný, navíc po chvíli zastavil a řekl jsme tady. Byla tam pagoda, ale úplně jiná. Navíc chtěl další prachy za svezení zpět, pěkně mě vytočil. Šel jsem zpátky do Nha Trang nasranej a “oškubanej”. Každopádně moje důvěra v motorkáře a i tuk-tukáře klesla velmi nízko.

Nasupěně jsem mířil jsem za bílým Buddhou a na jinou pagodu – cestou jsem si dal nápoj u cukrové třiny s ledem, extratřída!

 

IMAG0868

 

A potom takovou knedlu s masem a vejcem uvnitř, taky super. Fotka je s další zastávky u podobné stanice.

 

IMAG0894

 

Také jsem proběhl kolem jednoho z velmi upraveného kruhového objezdu. Celkově si s těmito dopravními pomocníky dost pohrávali a většinou střed kruháče ukrýval nějaké zpestření. Vše okořeněno chystanou návštěvou z Číny.

 

20160414_170240

 

Nechyběl ani kostel. Celkově je ve Vietnamu cítit francouzská stopa a kostelů je k prohlédnuté opravdu nepočítaně. Pagody samozřejmě i přesto vedou.

 

IMAG0867

 

Bílej Buddha je velkej, mimo jiné, tam taky jde až nahoru vyjet taxíkem. Při výstupu nahoru mě zastavila ženská, ať koupim tyčky na zapálení k modlitbě, řikám, nepotřebuju. Ona furt tlačila až jsem si myslel že je to povinné a koupil je, samozřejmě, prd byl povinnej. Tak jsem tyčky dal nějaký Vietnamce, ta byla ráda a já nakonec taky.

Každopádně Buddha very nice. Trochu jsem poseděl.

 

IMAG0876
A následně prozkoukám okolí sochy, jestli to jde tak vyjádřit. Dokonce jsem našel místo, kudy lze lézt Buddhovi do řitě. Jen mít klíč…

 

IMAG0877

 

Mnichové jsou předpokládám taky celkem karbaníci nebo jinak nevím.

 

IMAG0878

 

Výhled na město taky nebyl k zahození.

 

IMAG0880

 

Následně jsem si to líně štrádoval na hostel, borec mi cestou nabízel nějakou prostitutku nejdřív říkal “bum bum” za 700, potom přešel “mňam mňam” za 200 a opakoval “not good no money”. Vtipná konverzace. Nicméně nakonec jsem zapadl na Blind masáž. Z názvu samozřejmě vyplývá, co se tam děje. Velký uvolnění. Cena 90.000 dongů za hodinu masáže + čaj zdarma.

 

20160408_195042

 

U benzinky postával autobus a mechanik vozu byl můj člověk. Kde nepomůže nic, tam je nutno využít izolepu! A drží.

 

IMAG0892

 

Vietnam a popeláři? Funguje to trochu jinak než v Evropě. Veškerý bordel se hromadí na chodnících.

 

IMAG0835

 

A večer vyjíždí do ulic speciální četa, která tyto hromady odváží. Nějakým záhadným způsobem to funguje, leč večer je lepší se dívat pod nohy.

 

IMAG0896

 

Zde jsem načuchl k místní dopravě, o které se jako takové rozepíšu v jiném příspěvku, leč začal jsem poznávat, že přepravit na motorce lze cokoliv… Draky, plynový bomby, pět lidí na motorce, pytle s bordele, stůl, prostě co představivost dovolí.

 

IMAG0857

 

A to jsem ještě nevěděl, čeho jsou schopni v Kambodže, kde fakt převáželi veliký prasata.

Trochu mě zaráželo, kolik Vietnamců vlastní iPhone. Že by vietnamská verze? Každopádně si vyčítám jedno, do obchodu jsem nevkročil a pravdu nezjistil.

 

IMAG0802

 

Špatné vztahy s Amerikou? Blbost, jinak by si přeci nikdo nedal jako potah na auto podobnou parádu.

 

IMAG0803

 

Ulice jsou také skutečně místem nekonečného obchodu. Kromě obchodů s jídlem…

Lze ze země pokoupit oblečení…

 

IMAG0863

 

Můžete narazit na kadeřnický salón.

 

IMAG0864

 

Množství půjčoven motorek.

Samozřejmě je Vietnam stále baštou komunismu, takže budovatelské plakáty jsou samozřejmostí. Vojenských pomníku je k vidění také nepočítaně.

 

IMAG0871

 

Taky je pravda, že v noci teplota padala až ke 25 stupňům, ale na bundu s čepicí to úplně není. Nicméně proti gustu, žádný dišputát.

 

IMAG0847

 

Ano, v Nha Trangu se pohybuje v určitých částech hodně turistů, především Ruština je ke slyšení více než dost. Však I tak se mi Nha Trang líbil nad míru a otevřeně přiznám, že město ve mě zanechalo veliké nadšení a neskutečně jsem se těšil na další dny strávené ve Vietnamu.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *