Průzkum Adršpašských skal a blízkého okolí

Průzkum Adršpašských skal a blízkého okolí

Předposledního dne roku 2018 jsme se vypravili do CHKO Broumovsko, přesněji na obhlésnutí Adršpašsko-teplických skal. Připravil jsem cca 14 km dlouhý okruh. Náš pochod započal na parkovišti v Adršpachu, následně kopíroval červenou trasu, ta nás zavedla ke vstupní bráně do Teplického skalního města. Na úvod jsme zdolali zříceninu hradu Střmen a pokračovali po modré skrz Sibiř. Následně jsem se vraceli na žlutou, do Vlčí rokle. Po pár set krocích jsme si užili nejslavnější skalní útvary Adršpach a na závěr jsme se ještě vydrápali na Křížový vrch.

Teď se ovšem vrátím na začátek…

Adršpaský okruh je zpoplatněn částkou 120 Kč, mimo sezónu se platí 80 Kč. Parkovné u blízkého parkoviště je zdarma. Doporučuji přijet ráno, v odpoledních hodinách se parkovko solidně zaplnilo, ačkoliv počasí zrovna nepřálo…

infocentrum u vstupu na Adršpašský okruh

My jsme naskočili na červenou a směřovali směrem k bráně do Teplických skal. Nejslavnější adršpašské skalní útvary jsme si chtěli pošetřit na závěr výletu.

Adršpach není nutné představovat. Snad každý viděl alespoň jednu z pohádek Třetí princ, Princ a večernice či z Pekla štěstí 2 – v těchto slavných snímcích se natáčelo právě ve slavných skalních městech rozléhajících se v CHKO Broumovsko.

Červená trasa je spíše odpočinkového rázu. Míjíme pár pěkných chaloupek a kopírujeme řeku Metuje.

Ve chvíli, kdy se z nebes snášely provazy deště, tak jsme míjeli pokladnu aneb vstupné je dobrovolné, v kase nikdo není.

To už stoupáme ke zřícenině hradu Střmen. 300 prudkých schodů. Z hradu, jenž zanikl během 15.století, nezbylo téměř nic.

Hrad Střmen měl ve svých zlatých časech spíše pozorovací funkci a pomáhal chránit nedaleký, důležitější hrad Adršpach.

Za normálních okolností je ze Střmenu nádherný výhled na skaliska. Oblačnost onen zážitek trochu zmírnila, na druhou stranu přibylo na tajuplnosti skal a lesů.

zřícenina hradu Střmen

Skalní bludiště bývala častou zastávkou pro odpočinkovou procházku slavných osobností. Místo si mimo jiné oblíbil slavný básník Johan Wolfgang Goethe či jedna nizozemská pricezna, jejíž jméno jsem zapomněl.

Nemálo skalních útvarů pobralo vskutku zajímavých tvarů. Koňská hlava na obrázku jest.

To už procházíme kolem chaty U Skalní nevěsty. Opodál se nachází ještě jedna horolezecká chata. Ta je ovšem novějšího rázu. Přesněji, původní stavba vyhořela a nadšenci z řad horolezců chatu opravili do původní podoby.

To už procházíme soutěskou Sibiř. Proč tak? Tento úsek je totiž úplně nejchladnější a sníh se zde drží skoro až do začátku léta.

Nikdo neumrzl a my pokračovali po zelené k bývalé osadě Záboř, kde jsme se zase vrátili na modrou a pokračovali se směrem k Vlčí rokli.

Kráčíme příjemnou lesní cestou, kolem měnších skal a užíváme krásného klidu.

Nalézáme vyhlídku U Roklin, ale viditelnost nám opět nepřeje.

Klesáme do Vlčí rokle, jenž je dlouhá na 7 kilometrů a odděluje Teplické a Adršpašské skály.

V pokročilejším čase se napojujeme na nejslavnější Adršpašský okruh. Počet turistů a rodin s dětmi razantně přibývá. Slyšíme okolo sebe mnoho světových jazyků, místy musíme čekat než se uvolní průchod úzkými schodišti.

Ale není se čemu divit. Adršpach je parádní.

Krátký odpočinek u Malého Adršpašského vodopádu.

Skalní šotek obrátil cedulku vzhůru nohama.

To už se notně přibližujeme k úplně nejslavnějším a nejfotogeničtějším skalním útvarům.

Milenci. Právě tento pískovcový skalní útvar je úplně tím nejznámějším. Tyčí se do výše 103 metrů a dokonce se na jeho vrcholu konala svatba se vší parádou!

Horolezci poprvé dobyli vrcholu před sto lety, konkrétně tři němečtí borci.

Andršpachy - skalní útvar Milenci

Horolezectví není sport pro každého. Každá chyba může vyjít draho. Skalní kaple připomíná památku těch méně šťastných jedinců…

Část výhledu, jenž je k obdivu z vyhlídky Velké panorama.

Starosta a starostová. Další skvost.

skalní útvary starosta a starostová

To už pomalu směřujeme ke konci okruhu, k jezeru Pískovna.

Opouštíme skalní město a postupně zpracovávám dojmy. K vidění jsou vskutku parádní skalní útvary, cesty jsou pěkně upravené, čisté, dobrodružné, ale místy trochu přeplněné. To je ovšem daň za unikátnost místa. Proto ovšem doporučuji vyrazit do Adršpašských skal z rána a ideálně mimo sezónu, protože během letních měsíců zde musí být skutečně hodně husto, což lehce kazí dojem.

jezero Pískovec

Náš pochod ovšem ještě nekončil. Mířili jsme na vyhlídku Křížový vrch. Odtud bychom měli mít celé skalní město jako na dlani, kdyby…

..Byla o něco lepší viditelnost. Místy ovšem fouknul vítr šikovně a skály se nám v dáli alespoň částečně ukázaly. Vynaložené energie jsme rozhodně nelitovali, naopak!

vyhlídka Křížový vrch

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *