Polská jízda (Čenstochová a Gliwice)

Polská jízda (Čenstochová a Gliwice)

V brzkých hodinách sobotního rána zahučel budík. Je čas opustit postel a rázně vykročit na několik hodin z komfortní zóny. Pohled z okna poličského útočiště je krásný, ale neuvěřitelně mrazivý. Teplota se motala kolem bodu -10, tedy horký víkend nelze očekávat.

 

Naším sobotním cílem byla Čenstochová. Což není žádný polský klín, ale město. Trasa je jednoduchá. Je třeba se dopravit do České Třebové a následně naskočit na express do Katowice. Zde je nutno přestoupit na polskou lokálku a voui la. 

 

Ještě se vrátím k rychlíku. Sic se jedná o dětský humor, leč skutečně lépe vystoupit v Katowicích. Polsko místy nepůsobí jako vábná země a zastávka zvaná Zachod? Snad ani nedomýšlet.

 

Jak jsem předeslal. Minimálně slezská část Polska nevypadá zrovna super skvěle. Hromada opuštěných budov nalézajících se ve stádiu skoro ruiny, lehce nepořádek. Co lze posprejovat, to je již posprejované. Žádné Eldorádo.

 

Jsme na místě. Dostat se až do Čenstochové zabere z České Třebové něco kolem 6h čisté jizdy. Nápojovost vlaků v Polsku je četná.

 

Socialistické město jak má být. Mimochodem, toto je náš „hotel„, lze-li budovu tak vzdáleně nazvat.

 

Alej směřující na vlakové nádraží oplývá značnou konkurencí v rychlém občerstevní. Snad 8 kebab housů.

 

Proč do Čenstochové? Město je proslulé díky klášternímu komplexu zvanému Jasná hora, což je nejslavnější poutní místo ve střední Evropě. Také jakožto rodiště papeže Jana Pavla II.. A v dáli se tyčí věž chrámu. Strýček Kuře nás hrdě vede správným směrem.

 

Celá magistrála se nazývá jasně Alej Nejsvětější Panny Marie.

 

Poláci na jednom z těch turisticky exponovanějších náměstí dokazují svůj smysl pro historii a jakési citlivé zasahování do památkových zón. Jako i v Čechách to někdy není hitparáda, ale Poláci jsou rozhodně o krok dál.

 

 

Elegantnější KFC jsem v životě neviděl a to jsem procestoval různé kraje.

 

Krok za krokem se blížíme.

 

Musíme projít kolem sochy Henryka Sienkiewicze. Přiznám, nejdříve jsem si myslel, že nám to zde sedí mistr soudruh Lenin osobně. Tenhle borec, myslím Henryka, je jedním z hlavních důvodů, proč jsem zorganizoval výpravu tří statečných. Henryk napsal slavnou knihu Ohněm a mečem. V rámci které, se odehrává bitva, v níž Švédové marně dobývají čenstochovský chrám. Poláci se brání obrovské přesile, ale hrdinným výkonem nedovolí Švédům zvítežit a vyplenit pro Poláky tak důležité místo.

 

Opět dětinské, ale některé cedule a cedulky lehce útočí na dobré české mravy.

 

A jiné zase ne.

 

Jsme tady! Na první pohled musím přiznat, že jsem chrám s klášterem čekal rozlehlejší a trochu nabubřelejší.

V roce 2006 právě zde žehnal davu také papež Benedikt XVI., tou dobou bylo prostranství trochu plnější. Tísnilo se zde na 25 000 tisíc Poláků. Ročně právě sem do paulínského kláštera putuje na cca 5 miliónů poutníků nejen z Polska.

klášter Čenstochová

 

Harry, jdeme do baráku! Moc jsem se těšil na zdolání věže a výhledu do širokého okolí. Viditelnost přála, ale Poláci nepřáli. Věž je během zimních měsíců veřejnosti uzavřena.

 

Vnitřek katedrály je ovšem velkolepý a netřeba mnoho dalších slov.

 

 

 

Panna Marie Čenstochová neboli Black Madonna. Mnozí jí přisuzují podíl na záchraně kláštera a celého Polska v roce 1655, kdy se posádka asi 260 mužů (včetně řeholníků) ubránila těžce opevněný klášter proti asi 3,5 tisícové švédské armádě. Této bitvě, přestože z vojenského hlediska nebyla příliš významná, polská tradice připisuje mimořádný význam, neboť zákeřný útok na národní svatyni, jíž byla předtím přislíbena nedotknutelnost, rozzuřil polské obyvatelstvo. Důsledkem toho bylo všeobecné povstání, vedené Stefanem Czarnieckim, které Švédové nedokázali zvládnout. Po porážce Švédů byla Matka Boží Čenstochovská za účasti krále Jana Kazimíra ve Lvově korunována královnou a ochránkyní Polska.

Abych nezapomněl. V Čenstochové se otočili také Husiti, kteří chrámový komplex poměrně zpustošili a Madonna jen tak tak „vyvázla“. Právě tehdy získala ozdobu na své tváři, kdy byla seknuta šavlí. Přežila.

černá Madonna Čenstochová

 

Jasná hora je fenomén, vlastní rádio stanice je tedy samozřejmostí.

 

Avšak polský smysl pro detail se projevuje i zde. 

 

Výhled na okolí je vskutku k pokoukání. Myšleno, správně socialistický. Buduj, budujme, budujte.

 

No a to už je ráno dne nedělního. Opět promrzlého jako v nejsladších snech strýčka Mrazíka. Výhodou našeho skromného ubytování bylo to, že vlakové nádraží je vskutku, co by kamenem dohodil. Jedeme směr Gliwice.

 

 

 

Jelikož se nám z vyhřátých pelechů nechtělo, tak nezbyl čas ani na snídani. V Gliwici si vše nahrazujeme návštevou legendárního sklepa zvaného Biedronka.

 

Noční život zde jistě musí být velmi bouřliv. Zachyceno přímo před Beruškou.

 

Proč do Gliwice? Právě zde se rozléhá největší dřevěná konstrukce v Evropě. Tato konstrukce byla postavena Němci někdy roku 1935, tehdy Gliwice spadala ještě na německé území. Konstrukce sloužila pro německou radio stanici. Čímž se asi každému vybavuje hodina dějepisu… Právě zde německé SS zinscenovalo přepadení stanice, to v převlečení za polské povstalce či aktivisty, jak je libo. Provokace se odehrála 31.srpna 1939. Hitler tou dobou ještě doma neměl plnou podporu pro odstartování války z Polskem. Přepadení stanice proto rozhodně nemohlo uškodit v přesvědčování Němců, že Polsko musí být obsazeno. 

Gliwice radiostanice

 

 

 

V rámci prohlídky muzea lze zhlédnout také film zpracovaný Poláky, ve kterém popisují události celého incidentu. Je zajímavé, že mnoho informací značně nesouhlasilo s popisem ve Wikipedii. (SS nebylo převlečeno v uniformách, ale v polském civilu, o dovezených mrtvolách z Dachau se také nehovořilo, přepadení bylo bráno jako provokace, ani vzdáleně nesloužilo jako záminka pro odstartování bojů). Dodám, že tímto filmem končí i výčet informací, které lze načerpat.

 

Dokonce nám i zatopili.

 

Sluší se dodat, že přepadena byla samozřejmě tato hlavní budova. Nikoliv bunkr pod vysílačem. Také zmíním, že přepadení se neobešlo bez komplikací. Operaci odstartoval Herr Himmler a to heslem:“Babička je mrtvá.“ Následně vyrazilo SS právě do areálu. V rámci akce zrovna tento den chyběla kompletní ostraha bjektu a ve stanici pracovali pouze tři lidé. SS ovšem dorazilo v nevhodný den. Stanice nevysílala a procházela pravidelnou údržbou. SS totiž potřebovalo odvysílat také zprávu, rádoby napsanou Poláky, leč z technický důvodů vypustili do světa pouze první dvě věty. Zpráva měla být slyšet v radio příjimačích v Londýně či Paříži, leč nezazněla ani v Německu. Operace byla tedy z technického hlediska docela fiasko. 

 

No a všechno krásné jednou končí. Vracíme se do Katowice, kde již vyčkáme na vlak do České Třebové…

 

Chvilinku jsme  ještě procházeli moderní vlakové nádraží a nemohl jsem nevyfotit chlapíka, který by zcela dobře zapadl do skupiny Humans of late capitalism, myslím.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *