Oblíbená běžecká trasa okolo Poličky

Oblíbená běžecká trasa okolo Poličky

Běhání je fenomén. Osobně jsem preferoval spíše cyklistiku, ale letos na jaře mě napadlo zkusit si zaběhnout Březinskou padesátku. Takže ze sváteční činnosti se stala aktivita, jenž produkuji 3-5krát týdně i po absolvování závodu. Nejvíce času trávím v Brně, kde běhat lze slušně. Nicméně, když pobývám v poličské rodné hroudě, tak možností na pěkné běžecké trasy ohromně přibývá. Trasa dole na obrázku je moje úplně nejoblíbenější. Samozřejmě človek nemusí běžet, jakožto solidní pěší procházka může posloužit taktéž.

Trasa HERE

 

Startuji. Na začátek probíhám kolem kostelu sv. Jakuba, kdy právě zde prožil svá dětská léta nejslavnější poličský rodák Bohuslav Martinů. Přesněji nahoře přímo ve věži, v poměrně skromném příbytku, avšak se závidění hodným výhledem. 

 

Míjím slavně neslavnou pivnici U Špačků. Z jakého důvodu se titulují restaurace, netuším. Kam až moje paměť sahá, tak se U Špačků nikdá nevařilo. Ale pajzl to je prvotřídní.

 

Tylák. Místo, kde je ohnisko poličské kultury. Z druhé strany je vchod do Divadelního klubu, což funguje jako velmi dobrá hospoda. A kde člověk nějakých pár set piv vypil…

 

To už ovšem opouštím městskou zástavbu a kopíruji veletok Bílý potok. 

 

Míjím čističku. Místo, kde člověk většinou zrychluje. Holt hovna občas pěkně páchnou.

 

Loučím se s Bílým potokem a přebíhám po lávce na zpevněnou cestu. Držím se zelené značky.

 

Odložený automobil již marně vyhlížející nového majitele.

 

Zelená je barva naše. Míříme na místo zvané Pod Jelínkem.

 

 

Jeden z nejhezčích výhledů na Poličku.

 

Stromky, které ovšem mají specifický účel.

 

Jak je pěkně vidět z leteckého snímku, jedná se o triangulační stanici. Tyto triangly bývaly ve volné krajině umístěny zpravidla někde na kopci či na návrší a proto bývaly dobře viditelné z mnoha stran v okolí trianguačního bodu. Kromě své základní funkce (pro účely tvorby map),  též mimo jiné velmi dobře sloužily pro základní orientaci v neznámé krajin.

 

Kromě boudy nechybí ani kadibouda.

 

Avšak to už se na mě hnala potíž.

 

Se suchou nohou jsem nevyváznul, ale…

 

Ale kdo si počká, ten se dočká a jedeme dál!

 

 

 

Trasa je více či méně rovinatá až na stoupání na Jelínek, jenž začíná právě teď.

 

 

Avšak výhledy vlévají čerstvou energii do žil.

 

 

 

 

V případě nouze je možno utrhnout červené jablíčko a potěšit své chutě, ačkoliv já onou příležitostí pohrdl.

 

A to už probíhám přes Jelínek, kde stojí asi 8 chaloupek.

 

 

Plus kaplička. Stará pověst o ní říká, že zde za švédských válek padli dva důstojníci. Vdovy po nich nechaly postavit na tom místě kapličku. V kapličce byl vyryt letopočet 1717. 

 

To už vbíhám do Liboháje. Poctivý čerstvý lesní vzduch jak vyšitej.

 

A cestičky, kde je běžet čistá slast.

 

 

Šibeční vrch. Místo velmi dobře známé pro svoji krvavou historii, kdy právě zde se konalo nepřeberné množství poprav. Přičemž s tou poslední popravou, co se měla konat zde, se pojí známá pověst o Anežce. Anežka byla neprávem obviněna z vraždy svého manžela a odsouzena k trestu smrti. Město poté a trest ztratilo možnost hrdelního práva.

Faktem je, že hrdelní právo bylo odňato hned mnoha městům pomocí královského patentu. Psal se rok 1765.

Fakticky místo s křížem sloužilo jako plac pro poslední rozloučení s odsouzeným. Věšelo se o kus dále…

 

Trochu pozitivněji. Sjezdovečka. V případě, že člověk ještě nemá dost a touží po příjemném pálení lýtek, tak právě zde se může krásně dorazit.

 

Jdeme do finále. Další příjemné vyhlídkové místo. Vhodné pro závěrečný strečink. 

Následně už sbíhám k fotbalovému stadionu a blížím se mílovými kroky domů.

Tras, kde člověk může pracovat na své kondici a při tom si užívat hezké přírody okolo sebe Polička nabízí opravdu dost. Tím druhým nejpopulárnější je asi Balda. To snad až někdy později. 

Sportu zdar a běhání zvlásť.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *