Mimo civilizační ozdravovna Koh Rong Samloem

Mimo civilizační ozdravovna Koh Rong Samloem

Prosluněného pátečního poledne nasedla moje 188 centimetrů vysoká maličkost na loďku, která mě měla přepravit, spolu s dalšími cestujícími různých rozměrů, z kambožského Sihanouku do oázy klidu zvané Koh Rong Samloem. Mimo jiné právě v tento okamžik překřížili mé kroky první, a také poslední Češi, které tímto zdravím do Liberce!

 

20160422_144748

 

Na úvod si dovolím trochu faktických informací o Samloemu. Jedná se o ostrov, který není ani velký ani malý (teď ovšem záleží, jak si každičký definuje slovo velký či malý). Ostrov je pomyslně rozdělen na dvě zásadní části – Seracan Bay (resorty), Fishing village (místní rybáři) a přeprava mezi těmito stanicemi je prozatím možna pouze lodí. Pěšky přejít z bodu A do B možné je, ale ještě to údajně nikdo nedokázal neb se tak alespoň vypráví.

Každopádně já jsem s přestupem na loď číslo 2, v Seracan bay, mířil do Fishing village.

 

20160422_174034

 

Od “vesničky” jsem si sliboval klid. No a klidu jsem dostal v plné míře. Elektřinou se na ostrově šetří a s wifi to taky není žádná sláva. Nicméně v hostelu u Andrewa, snad nejpohodovějšího majitele ubytovacího zařízení, co jsem zažil, tato informace neplatila úplně. Nutno dodat, že Andrew je z Austrálie, je věčně zhulenej, ale neskutečně zábavnej a přátelskej člověk. Jo, objekt se jmenuje Longvek hostel, což by mělo znamenat něco jako křižovatka. Andrew má asi i nejlepší wifi na ostrově a celá ta jeho chata je neskutečná, sám si ji postavil. Já byl tak trochu navíc, a tak jsem dostal unikátní lůžko v prádelně, ale já byl nadšenej. Mimochodem mistr se svým věčně nabitým bongem spal přímo pode mnou.

 

2016_0424_162344_001

 

V sobotu jsem hned razil na drobnou šnorchlovačku. Voda byla skutečně průzračná, pobřeží kamenité, lidi nikde žádní. Takže jsem tam měl takový intimčo. Ve vodě je k vidění mnoho živého, pěkný barevný rybičky, množství ježků, kteří se ovšem nachází již ve větších hloubkách, takže nehrozí.

 

2016_0423_114220_007

 

Mojí spokojenost překazila pouze drobná nepříjemnost, kdy mi do ucha natekla trocha vody. Zdánlivá banalita značně ovlivnila několik nadcházejících dnů. Za jedno jsem slyšel jenom na jedno ucho, což je na draka a fakt se blbě konverzuje, nemluvě o prostorovém slyšení. Více o problému v mini psaní z Kampotu. No, samozřejmě jsem se pokoušel dostat vodu z ucha všemi obvyklými i neobvyklými způsoby, leč bez úspěchu.

Šnorchlování mě unavilo. Nezbývalo než si dopřát zaslouženého odpočinku v nedalekém opuštěném příbytku, chápejme bungalow.

 

2016_0423_125841_001

 

No a potom jsem se zastavil na molu s výhledem na vesničku a trochu si opaloval svoje bílé tělo.

 

2016_0423_151502_003

 

Ano, asi o den dříve mi jedna milá Číňanka s úsměvem (posměšným) na tváři oznámila, že jsem pravděpodobně nejbílejší člověk v JV Asii. Takže jsem musel začít jednat! Žel, či spíše naštěstí, nemám žádné hmatatelné důkazy o pravdivosti jejího tvrzení, takže bez drobné lži nejsem schopen její slova zdiskreditovat.

 

2016_0423_151457_001

 

V průběhu dne jsem ještě popošel k další, tentokrát písečné pláži. Voda čisťounká a teda teplá jako Eilton John. Ale zas a znovu patřila celá pláž jenom mně.

 

2016_0424_111704_002

 

No a závěr dne nezbývalo než zakončit poetickým západem slunce. Tentokrát jsem již nebyl sám, protože si nedaleko mě přisedli Němčouři a mluvili nahlas, abschaum!

 

20160424_180558

 

Na neděli zněl můj plán celkem jednoduše. Povalovat se a prospat se na pláži. Misi jsem splnil na jedničku s hvězdičkou. Plán mi paradoxně komplikovalo slunce, před kterým nebylo úniku a všeteční mravenci, žel o jejichž společnost jsem nestál, ale oni to né a né pochopit. Prostě nejhorší je srážka s blbcem (mini blbcema), asik si mě spletli s hloupým Honzou, náhoda?

 

2016_0424_120402_002

 

Fishing village je místo, kde člověk na 100% může utéct před civilizací, problémy, prostě před vším. Což je krásný. Ve vesničce nejezdí auta, motorky ani kola. Prostě není na čem by se dalo jezdit a vlastně ani kudy. Takhle vypadá hlavní boulevard.

 

20160424_171233

 

Život zde plyne velmi poklidně, myslim, že jsem nikde neviděl ani línější psy, ale jako opravdu.

 

20160424_170426

 

Místní mají onen pověstný úsměv na tváři. Po večerech se již promenádují v pyžamech, jak zapadne slunce, tak všude panuje ještě lahodnější klid než během už tak tichém dni, přenádhera.

Když se ovšem člověku chce, tak je možno vyrážet na krátké průzkumy do džungle. Lze šnorchlovat či se klasicky potápět. V nabídce panuje taktéž možnost nočního šnorchlování s planktónem. Nabídku jsem žel díky vodě v uchu nemohl využít.

Nicméně z ráje bylo nutno přesunout se opět do ráje. Tentokráte mě těšilo velmi uspokojivé prostředí na Seracan bay. Krásná pláž s běloučkým pískem, čisťoučkou vodou a resorty kam až oko dohlédne.

 

20160425_114445

 

Díky těmto faktům se samozřejmě jedná o trochu dražší záležitost než v předchozím stanovišti. Nutno připlatit za jídlo, pití a samozřejmě i ubytování. Nejlevnější nocleh stojí $7.50 a jídlo se pohybuje od $4. Já dostal k dispozici lůžko s výhledem na pláž a východem slunce, což má v sobě výhodou krásného výhledu…

 

20160426_055959

 

…ale taky je to pěkně otravný, kdy prostě svítí do postele, vedro jako hovado. Na každý problém ovšem existuje řešení…

 

20160426_074500

 

Na pláži již taky člověk není úplným sólokaprem, ale na druhou stranu mě taky nikdo neukousnul.

Vopravdu tady nebylo zle…

 

20160425_145653

 

V případě, že člověka začnou chytat roupy, je možno se odhodlat k pohybu. Opět je k dispozici množství krátkých procházek v džungli. Lze potkat opičáky, já ovšem tuto čest neměl. Mimo jiné jsem ale narazil na Američana, který sem zabloudil až z Las Vegas. Žije tu nevim, jak dlouho, ale neviděl tady ještě ani opici, ani delfína, ani kobru a ani nešel na maják…

Za to jsem nalezl Lazy beach, kdy ono pojmenování je více než příhodné. Ono, ať si každý posoudí svým okem.

 

20160425_110441

 

Další možností na vybití přebytečné energie je výprava na maják. Jedná se o asi hodinovou procházku. Nedoporučuji vyrážet v žabkách nebo pantoflích. Já cestu zvládl tam i zpět, co se ovšem stalo s nešťastníkem, na jehož botu jsem narazil, žel netuším…

 

20160425_124828

 

Za vstupné do majáku se platí symbolický $1 a kromě pohledu na děla, která na místě zbyla ještě z dob válečných, se člověku nabízí pohled na Samloem jako takový, který začne nudit až po pěkných pár minutách…

 

20160425_130507 20160425_131222

 

 

 

Osobně mohu bez mučení prohlásit, že Samloem je překrásné místo, kde jsem strávil jeden z nejlepších víkendů svého života a pár dní k tomu. V případě potřeby orazit od civilizace je Samloem jasná volba.

Jo a prachy sebou, tady něco jako bankomat nebo Western Union člověk nenajde, ani kdyby se rozkrájel.

 

 

 

 

 

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *