Kam by kamenem z Hoi Anu dohodil

Kam by kamenem z Hoi Anu dohodil

V Hoi Anu jsem se rozhodl strávit téměř jeden a půl měsíce svého života. Toto rozhodnutí bylo zapříčiněno několika zásadními faktoy. Jedním z klíčových vlivů bylo to, že Hoi An je velmi strategicky položen a lze využít jako dobrý základní tábor pro výjezdy do všech světových stran. V krátkosti zmíním několik míst, které se dle mého názoru vyplatí prozkoumat.

 

My Son

Vše odstartuji u jednoho z nejznámějších míst, My Son komplex. Výstavba My Son se datuje již do 4.století, kdy byly postaveny první dřevěné chrámy. Nicméně na důležitosti nabíral My Son až postupem času. Každopádně se jedná o nejstarší dochovaný komplex staveb v Indočíně. Tato informace zní naprosto velkolepě, My Son je bezpochyby areál vhodný pozornosti.

Doplním, že cestě na My Son jsem věnoval trochu více řádků v předešlém postu.

 

Komplex je hinduistického rázu a využívali jej zejména členové etnické skupiny Čampa. Mimo jiné právě králové Čampy dali započátek vzniku celého areálu. Mnoho Čampů postupem času konvertovalo k islámu a postupně byli z území vytlačeni. Část této populace je stále k nalezení v Kambodži, ale nevim kde.

 

Během Vietnamské, chcete-li Americké války, se do komplexu ukryli členové Viet Congu. Američané dobře vědomi této informace zasypali My Son bombami a udělali z něj kůlničku na dříví. Do dnešních časů přežilo 17 staveb.

 

Co říci závěrem? Pokud sem člověk přijede bez větších očekávání, tak je nadšen. Budov se skutečně až tolik nezachovalo, ale atmosféra My Son nechybí. Skvělé je také samotná poloha. My Son je zasazen v džungli, obklopen horami, navíc samotným středem si to kvapí říčka…

 

The Marble Mountains

Velmi nenápadný skalní útvar zvaný The Marble Mountains leží přesně mezi Hoi An a Da Nangem. Na místo lze dorazit po vlastní ose pomocí motorky nebo se zájezdem, jichž jsou k dispozici hordy. Přičemž hned v blízkém okolí se nacházejí další čtyři skalní útvary, leč menšího rázu. Ta haluzná stavba vlevo je výtah, který ušetří asi pět minut času. Přesně tak dlouho trvá zdolání malého množství schodů do areálu samotného.

 

Hora či skála zahrnuje množství chrámů, svatyní, jeskyň. Zkrátka je toho poměrně dost k probádání.

 

Tihle chlápci již hrají nějakou tu dobu a osobně si nemyslím, že klání dokončí v brzkém období.

 

Toto mi přišlo jako taková Sněhurka a „pět“ trpaslíků ve vietnamském provedení. Tu asi opičku vpravo nedokážu nějak zařadit.

 

Buddha je zvěčněn skutečně mnohokrát. The Marble Mountains byl také využíván Viet Congem během války, to jako nemocnice. Holt, největší tma je skutečně pod svícnem. Právě v blízkém Da Nangu se nacházela jedna ze strategických základen amerických vojáků.

 

Výhled je do všech světových stran solidní. Zde je jeden z oněch dalších skalních útvarů. Dále je k vidění i Da Nang, pobřeží, a tak. The Marble Mountains je také oblíbeným spotem pro západy slunce. Popularita místa má však i své zápory. Je nutno počítat s větší hustotou turistů, přičemž při vstupu do jedné jeskyně se vytvořila dokonce fronta…

 

Linh Ung Pagoda

V případě, že si člověk rozhodne dopřát odpočinku na pláži přímo v Da Nangu, mimochodem pláži, která je řazena vůbec mezi ty nejlepší na světě, tak vidí v dálce jakousi obrovskou „sochu“ a jakýsi chrámový komplex. V tom případě hovoříme o Linh Ung pagodě.

 

Legenda praví, že se zde na pískovišti prý objevila soška Buddhy. Na počest tohoto zázraku zde lidé vystavěli původní chrám. Chrám má také pomoci ochraňovat rybáře, kteří se vydávají za svými úlovky na širé moře.

 

Pískoviště, kde byla socha Buddhy nalezena je pojmenováno Bai But – Buddhovo zjevení na zemi, což je místo, kde stojí současná pagoda.

 

Socha dámské verze Buddhy patří mezi vůbec ty nejvyšší ve Vietnamu. Dosahuje výšky 67 metrů. Nutno dodat, že ještě svítí novotou neboť její slavnostní dokončení proběhlo v roce 2010, stejně jako blízké pagody.

 

Peak Ban Co

Vyloženě opodál se nachází vrchol „poloostrova“ Peak Ban Co.  Již samotná cesta je výživná a značně namlsá na na výhled ze samotného vrcholu.

 

Zcela jistě se jedná o nejlepší vyhlídkové místo v bezprostřední blízkosti Da Nangu. Vrchol se nachází v nadmořské výšce 693 m.n.m. Žel viditelnost mohla být i o fous lepší. Nicméně i tak je krásně vidět, jak je Da Nang půlen řekou Han. Tento jev dal za vznik hned několika úžasným mostům, které patří bezesporu mezi charakteristické prvky Da Nangu.

 

Zde je k vidění bůh a šachovnice (na fotku se mi jaksi nevlezla), protihráč chybí. To proto, že onen druhý bůh prohrál a zmizel. Nevěnoval se dostatečně hře. Nechal se totiž unést okolní krásnou scenérii. Rozzloben odletěl do oblak, následně se vrátil a část šachovnice vztekle odkopl do moře. Ban Co mimochodemv překladu znamená právě šachovnice. 

 

Na vrchol lze vyjet na motorce, na kole či autem. Silnice je konstruována z panelů a místy je poměrně prudká, leč bezpečná. Na vrchol jezdí nemálo místních a obecně se říká, že nejlepší výhled je po ránu. 

 

Hai Van Pass

Srdce snad každého motorkáře zaplesá při zmínce o cestě zvané Hai Van Pass. Přibližně 19 km dlouhý úsek patří pravděpodobně mezi ty vůbec nejslavnější v celém Vietnamu. Své zásluhy na notném proslavení trasy má i Jeremy Clarkson, který zde natáčel se svým Top Gearem. O Hai Vanu prohlásil, že patří mezi jednu z nejlepších pobřežních cest na světě.

Jak vidno na obrázku, tak skvělé výhledy si lze užít i z vlaku, který projíždíl podél pobřeží taktéž.

 

 

Při cestě lze zastavit a dopřát si kafíčko či občerstvení se vskutku příjemným výhledem.

 

Hai Van Pass se nacházel přímo na válečné frontě a blízko pomyslné linie rozdělují Vietnam na Severní (komunistický) a Jižní (rádoby demokratický). Tím pádem i na Hai Vanu tekla krev. Ona brána byla postavena již v 19. století vládcem s vlastním jménem Minh Mang. Postupně zde sídlily také posádky francouzské, posléze jiho-vietnamské a americké armády. 

 

 

Po úzké cestičce lze vyjet až na absolutní vrchol Hai Van, kde se nachází ještě stále velmi dobře zachovaný bunkr. Zde si člověk užije také mnohem větší pohody a klidu, protože 95 procent turistů a motorkářů až sem nejede.

 

Svoji zásluhu na krásné silnici má taktéž tunel vedoucí pod horou. Proč? Veškerý provoz protéká právě tunelem, proto je silnice ušetřena od množství aut či náklaďáků. Prostě romantika. Také proto je Hai Van Pass přezdíván ‘Street Without Traffic’ (velmi volně přeloženo jako „cesta bez provozu“).

 

Silnice byla ovšem dříve jednou z nejnebezpečnějších v celém Vietnamu, což již neplatí. Často zde klesá viditelnost k bodu nula, to díky výparům z moře a vítr zde také řádí o sto šest. Svodidla lemující silnice přibyly až v době relativně nedávné.

Každopádně Hai Van Pass je cesta z velkým C.

 

An Bang Beach

V Hoi Anu je během letního období pořádné vedro. Tento fakt ovšem není problém, protože hned 3 kilometry od samotného historického centra se rozléhá An Bang Beach. Což je vskutku krásná pláž. Voda je velmi čistá, výhledy na nedaleký Da Nang či ostrůvky v pohodě. 

 

Samozřejmě v určitých místech může být značně zahuštěná turisty, nicméně pláž je velmi rozlehlá. Takže pokud si chce člověk užít trochu soukromí, tak stačí popojít pár metrů a je to.

 

Venkov okolo Hoi An

Toto se samozřejmě kapitola sama pro sebe. Vesnic a cestiček, které zaslouží prozkoumání je hromada. Za mne mohu říct, že právě všudy přítomný vietnamský venkov je jedním z faktorů mé veliké obliby Vietnamu.

Snad nejblíže položená vesnička se jmenuje Kim Bong. Za pár drobných si stačí půjčit kolo a jede se. Vesnice je snad 1 kilometr od samotného centra.

 

Dalším obrovským plusem je, že na ostrov vede pouze lávka pro motorky a kola. Potkat na silnici auto se rovná malému zázraku. Prozkoumání vesničky Kim Bong zabere klidně celý den. Doporučuji projet veškeré zapadlé uličky a garantuji, že se bude jednat o velmi dobře investovaný čas. Taktéž si člověk s chutí odpočine od značně přeplněných ulic a silnic Hoi Anu.

 

Další pěknou možností je pouhá cesta trochu na blind. Či třeba pouze k místu, které se nachází třeba zde na mapě. Díky tomu bude jezdec opět obohacen o značně nové pohledy.

 

Zvýší se i počet domorodců, rozumějme starších Vietnamců, nosících tak oblíbené oblečení značně připomínající pižamo.

 

A také se podíváme až do obýváku některých vesničanů. Já jsem jedno odpoledne věnoval „hledání mostu“, kdy jsem svou misi podrobněji popsal.

 

 

Marná sláva, polní tráva, nebo jak se to říká. Nicméně i tak zbývá hned několik míst, které by zasloužily průzkum. Avšak z různých důvodů odolaly.

Jedním z nich je Cham Island – v Hoi Anu jsem se nacházel v době kalendární zimi. Na pláži An Bang se sice dalo bez problému koupat a opalovat během několika slunečních dnů, leč Cham Island je uzavřen. Především díky značně neklidnému moři a větším vlnám než během léta. Místo je také dobře známé mezi potápěči, ani šnorchlování zde není vůbec marné.

 

May Lai, vesnice nechvalně známá krvavým masakrem, který zde způsobili američtí vojáci. Pro více informací přikládám link z Wikipedie.

 

Ba Na Hill, luxusní resort, který zde vystavěli francouzští kolonizátoři.

 

 

 

 

 

One thought on “Kam by kamenem z Hoi Anu dohodil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *