Browsed by
Archiv autora: m.iker

Londýnská přepadovka číslo 23 aneb jak zabít den v Londýně

Londýnská přepadovka číslo 23 aneb jak zabít den v Londýně

Londýn, město mně zaslíbené, plné extrémů, negativních zážitků, ale také pozitivních, a tak nějak sem létám častěji než často. Tento let je číšlo 23 a rozhodně není poslední. Poslední dobou létám z brněnského hangárku. Pohoda, akorát na odbavení občas člověk trochu zatuhne. Někdy odsud létají i dvě letadla za den.   Svačinka aneb paštička, nebyla by?   K letu nemám co dodat, prostě vydržať. Ze Stansteadu jezdí do Londýna asi milión autobusů. Já se ještě stavil do Sainsburys nakoupit nějaké…

Read More Read More

(nejen) Za blanickými rytíří

(nejen) Za blanickými rytíří

Nedlouho před prvním Májem padlo rozhodnutí zkontrolovat, zda-li blaničtí rytíři skutečně existují a zda-li jsou připraveni k zásahu, jak jest slíbeno. Jelikož toho dne předpověď počasí zněla lépe než optimisticky, sestavil jsem ono pochodové menu. Výprava se měla setkat v Letovicích a následně zahájit koordinovaný přesun k Rudce, kde sídlí slavní rytíří. Další kroky směřovaly do Kunštátu. U tamnějšího, ještě na svých nohou stojícího zámku, proběhl krátký voraz. Poslední etapou se stal pochůdek do Drnovic, kde polovina výpravy sídlí a…

Read More Read More

Švýcarsko, byť České

Švýcarsko, byť České

České Švýcarsko se ocitlo pod mým drobnohledem již pěkných pár let nazpět. Nicméně bylo třeba dočkat času, jako husa klasu. Dobýt vyhlášený Národní park jsme se vypravili poslední březnový víkend. To na spektakulární dvoudenní pochod. Březnový termín je výhodný z pohledu toho, že Národní park ještě nebude překypovat návštěvníky, jakožto hlavní sezóna startuje až v dubnu. To ovšem přináší drobné úskalí v podobě chladu (nicméně platí, že není špatného počasí, ale jen mizerného oblečení). Také je uzavřena lodní přeprava v…

Read More Read More

Polská jízda (Čenstochová a Gliwice)

Polská jízda (Čenstochová a Gliwice)

V brzkých hodinách sobotního rána zahučel budík. Je čas opustit postel a rázně vykročit na několik hodin z komfortní zóny. Pohled z okna poličského útočiště je krásný, ale neuvěřitelně mrazivý. Teplota se motala kolem bodu -10, tedy horký víkend nelze očekávat.   Naším sobotním cílem byla Čenstochová. Což není žádný polský klín, ale město. Trasa je jednoduchá. Je třeba se dopravit do České Třebové a následně naskočit na express do Katowice. Zde je nutno přestoupit na polskou lokálku a voui…

Read More Read More

Mrazivá cesta z města Polička

Mrazivá cesta z města Polička

Poctivě mrazivého rána usedla dvojice bratrů na lokální expres, který měl zavézt oba hrdiny z královsky věnného města Polička do nedaleké Pusté Kamenice. Bez výčitků svědomí si dovolím tuto vesničku střediskovou označit za jednu z těch zapadlejších, avšak právě v tom tkví její kouzlo. Pokud bych někdy spáchal trestný čin, tak bych se pravděpodobně schoval právě do Pusté Kamenice. Tam by mě prostě nikdy nikdo nehledal…   Vláček vyráží a my míjíme moje velmi bývalé pracoviště. Slavný Masokombinát Polička. Před…

Read More Read More

Halong Bay

Halong Bay

Halong Bay. Tedy já zahajuji nedlouhý text výhledem na Ha Long, kde je umístěn přístav z nějž vyplouvají lodě s nadšenými turisťáky. Ve městě není vcelku nic moc co dělat, pokud tedy opomenu lanovku a ruské kolo. Nicméně až 95 procent výletníků zahajuje výpravu v Hanoji, kde cestovky vyzvednou a i vrátí lidi u a do hotelů.   Horolezci většinou absolvují krátký aklimatizační trénink v o něco nižší nadmořské výšce než je samotný vrchol. Tak i my jsme prošli podobným…

Read More Read More

Výstavní ulice historie Vietnamu [Hanoj]

Výstavní ulice historie Vietnamu [Hanoj]

Ulice Dien Bien Phu. Kdo by neznal bitvu u Dien Bien Phu, to mezi francouzskými koloniálními jednotkami a vietnamskými silami známých jako Viet Cong. Viet Cong naprosto zaskočil Francouze a v bitvě zvítežil na plné čáře. Porážka Francouzů znamenala ukončení kolonizace Indočíny. Vietnam se tak osvobodil od nadvlády cizích vojsk po bezmála 200 letech. Míru si však Vietnamci dlouho neužili… Zcela jistě nebylo možné potitulovat ulici majestátněji. Osobně jsem ulici nazval jako menší oslavu komunistických vítězství z minulého století. Tak…

Read More Read More

Hanojská sobota plná bizáru

Hanojská sobota plná bizáru

Jeden by řekl, že Vietnam je stát bizáru zaslíbený a Hanoj zvlášť. S oblibou si dělávám legraci, že tady opravdu člověk nikdy neví, co bude k vidění za dalším rohem. Celý tento skoro Cirkus bych si dovolil demonstrovat na jedné sobotě strávené v Hanoji. Cílem dne bylo pěšky dojíz z mé domoviny až k železniční stanici. Právě nedaleko stanice vedou koleje, logicky. Ovšem, tam nevedou ledajaké koleje, tyto koleje jsou totiž „kouzelné“. Úsek asi 500 metrů dlouhý vede úzkou uličkou…

Read More Read More

Hoi An [suma sumárum]

Hoi An [suma sumárum]

Toho času jsem měl příležitost, respektive jsem se rozhodl strávit celých 45 dnů v kouzelném Hoi Anu. Velmi plodných 45 dnů. Hoi An je úžasné historické městečko s necelými 120 000 obyvateli, žádné podobné neexistuje.  Obrovskou devízou Hoi Anu je strategická poloha. Asi tři kilometry od centra se rozléhá krásná pláž či 30 minut lodí na ostrov, krásný venkov na dostřel, historie zde má zastoupení jak by smet, v podobě nedalekého My Son.  Kdo zatouží po ruchu velkoměsta, tak za…

Read More Read More

36 hodin v Hue

36 hodin v Hue

Pomocí lůžkového autobusu rozhodl jsem se podniknout výpravu do slavného města Hue. Cesta z Hoi An zabere cca 3 hodiny, cena za zpáteční jízdenku byla 200 000 dongů. Lůžka si dovoluji označit za pohodlná. Zážitek z cesty může znepříjemnit agresivní řidič autobusu. V překladu, jsou tací, kteří mají přilepenou ruku na klaksonu. Přičemž klakson autobusu probudí i mrtvého.   Cestovat do Hue během prosince přináší poměrně vysokou pravděpodobnost toho, že člověk zmokne. Přesně jako v mém provedení. Avšak, co naplat….

Read More Read More