Angor Wat – uprostřed, leč přesto už na vrcholu

Angor Wat – uprostřed, leč přesto už na vrcholu

Hle dorazil jsem do města Siem Reap, což znamenalo jedno jediné. Pomyslný vrchol mého putování – Angor Wat byl na dostřel. Neuvěřitelně jsem se těšil! Nebudu sám sebe zdržovat příliš dlouhým úvodním odstavečkem. Snad jen zmíním, že Siem Reap člověk zmákne za projít jeden den. Jinak je lépe využít všechen čas na prozkoumávání chrámů či návštěvu farmy na výrobu hedvábí, min, apod.

Nehodlám představovat Angor jako takový, ani jednotlivé chrámy, vezmu to spíše obecně aneb jak byl den z mého pohledu prožit. Dopravní prostředkem pro průzkum areálu bylo po kratičké úvaze zvoleno kolo. To lze pořídit od $1 – $5/den. Já zvolil verzi za $2, fungovalo spolehlivě. Tuk-tuk se pohybuje od $10-$15 za den na vozidlo, záleží na množství navštívených chrámů, času stráveném na cestě a umění smlouvat 🙂

 

20160505_134827

 

Vstupenka. Veřejně je známo, že vstupenku lze zakoupit na pár místech, respektive průkaz s fotkou, který je za cenu dle délky návštěvy zhotoven rychlostí blesku. Značně nekambožské… Já pochopitelně zvolil jednodenní variantu za $20, cena odpovídá zážitku.

 

20160504_165427

 

Průkaz lze získat již jeden den před samotným dnem D, respektive po 17h. To nejednomu zvědavci umožní jet okamžitě na Angor a cvičně omrknout západ slunce s příjemnou kulisou. To přesně do doby než turisty vyženou místní securities. Hle, tato milá paní nejspíš krapátek zaspala, tedy pokud to nebyla skutečná šípková Růženka. Na druhou stranu vždycky říkám, že jeden nemůže vědět, co ten druhý dělal po celý den a možná na onu totální únavu měla i plné právo.

 

20160504_164147

 

A tak jsem slavně dorazil na majestátní Angor. Chrám je ohromný, rozlehlý vodní příkop, vstupní brána a hle, osmý div světa, perla nejen Kambodži je přímo před mým užaslým zrakem.

 

20160504_173143

 

Rozhodl jsem se krátce zapózovat a zvěčnit svoji osobnost ve světle těchto nevšedních okamžiků. Na koláče a celkovou šílenou upocenost nehledě.

 

20160504_174820

 

Slunce pomalu zapadalo a já již nedočkavě vyhlížel dalšího rána.

 

20160504_175443

 

Budík byl nastaven na brzkou hodinu. Úspěšně jsem vstal a drtil to směr Angor Wat. Byla tma, ale cesta byla celkem osvětlena. Míjelo mne spoustu tuk tuků, busů, minibusů a dopravních prostředků všeho druhu. Holt, východ slunce je v Angoru žádaným artiklem.

Ke chrámu jsem dorazil včas, slunce ještě vyčkávalo za obzorem, lidí ovšem víc než dost, spousta jich již poctivě stála nachystána s foťáky na exclusivních místech.

 

20160505_060311

 

Každej rozumnej člověk samozřejmě vlastnil repelent, páč u vody ty malý mrchy celkem řádily. Já samozřejmě neměl ani hovno, respektive ani kapičku repelentu, takže jsem zaslouženě trpěl. Pohled na Angor byl ovšem neskutečnej, fakt skvělý.

Jak se slunce pomalu začalo řinout na obzor, tak ještě větší paráda. Velikej zážitek, jeden vloger na YouTube tvrdil, že to za onu ranní snahu a komáry nestojí, rozhodně stojí a to dvakrát.

Navíc fotografové postupně opouštějí svoje pozice, takže i top místa jsou o něco později dostupná.

 

20160505_060459

 

Prozkoumal jsem palác a pomalu mířil na Grand okruh.

Cestou nastal první technický problém. Konkrétně s mou vietnamskými sekunďáky slepovanou botou. Nepříjemná záležitost, leč jedeme dál.

20160505_064039

 

Zahlédl jsem i opičky, které na férovku kradli turistům jídlo, fakt odrzlý stvoření, jedna kolem jdoucí slečna prohazovala, že opičáci zkoušeli splašit i kameru, leč akce jim nevyšla. Opice no.

 

20160505_062934

 

Nasedl jsem na kolo a jel o kus dál. Zastavil jsem u mini chrámu Prasat Kravan, kde nikdo jinej nestavěl. Jedna holka mi nabízela pití, pohledy, já nic nechtěl, tvářila se nasraně. A asi i nasraná byla. Když jsem se vrátil z prohlídky ke kolu, zjistil jsem, že mám píchlý kolo. Jako šťastnou náhodu už tam samozřejmě orodoval tuk tukář, nabízející odvoz a každej mě hned naváděl na opravu píchlých kol. Sehraná parta.

Po asi 10 minutách chůze jsem na opravnu opravdu narazil, borec dal kolo dohromady za $1.

 

20160505_073525

 

Když už nic, tak jsem si aspoň zalepil i slavnou botu, která se nacházela ve zbědovaném stavu.

 

20160505_073522

 

Jelo se další stanici, Pre Rup. Je skvělý, že lze vyšplhat až po schodech až na vrchol chrámu. Dost zajímavý. Krásný výhled.

 

20160505_081911

 

Což mě přivádí k myšlence, kdy nechápu proč, ale často člověk pořádně nevěděl, jak se chrám jmenuje. Totálně mi chybělo nějaký grandiózni přivítání s názvem chrámu a nějakým popiskem o daném místě. Samozřejmě navigace či mapy názvy prozradí, ale pro lidi s horší paměti jako jsem já, by bodl upgrade. Prostě by to i lépe vypadalo. Informace o jednotlivých chrámech lze samozřejmě také vypátrat, ale bylo by to praktické. Druhou variantou je možnost zaplacení průvodce, kterých je u Angoru k dispozici více než dost, ale to komplexně problém neřeší.

 

angkor-wat-small-circuit2

 

Jedeme dál. Následně bylo mým plánem dojet ke chrámu s velikýma stromama. Samozřejmě jsem neměl mapu a zapomněl si nakešovat Google mapy a pořádně si tedy nezjistil, jak se onen význačný chrám jmenuje. Borec mě poradil, že se jedná o chrám trochu mimo, zvaný Banteay Srei. Čas jsem měl říkám ok, jedu tam. Myslel jsem si, že to bude cca 10 km celkem, ale bylo to minimálně 15km jedna cesta, což na mým sporťáku byl slušný záhul, navíc vedro jako prase. Samozřejmě se nakonec jednalo jiný chrám, mnohem skromnější, leč i tak moc hezký.

 

20160505_095449

 

Celkem pěknej, jinej než ostatní. Zklamanej jsem byl hlavně ze svojí opětovné a nekonečné laxnosti, za kterou neustále platím vysoké cifry.

Jo a pozor, nešlapat na udržovaný trávník.

 

20160505_101918

 

Na Benteay jsem potkal Amíka, kterej cestou projížděl kolem mě, jako mnohý dalších turistů v tuk tucích. Říkal, že jet na kole v těchto podmínkách je really brave 😀 – já teda byl víc než slušně vyřízenej. Pil jsem jako bych měl děravej krk, za celej den padlo cca 7l tekutin, a to jsem vůbec nechc.l, pouze ze mě po dvakrát vytekly totální škodliviny. Jinak maso. Navíc jsem předešlé noci spal asi jen 3 hodiny – Liga mistrů na vině. Za celej den jsem taky spořádal jen a pouze oběd, což bylo nakonec časové šetřící opatření, ale místy by se mi extra energie hodila. Taky mě neskutečně bolela řiť, páč ono slavné sedlo nebylo z nejměkčích.

Nicméně nezbývalo než razit směr Angoru a tentokrát se nechám správně nasměrovat k onomu chrámu známým pod jménem Ta Prohm. Very nice.

 

20160505_121420

 

Jediná škoda, že probíhalo období sucha a všechno je tak logicky polomrtvé, stromům chybí více života, zeleně, zákopy na vodu vyschlé. Ale i tak paráda. Trochu mě překvapovala rozlehlost mnohých chrámu, žádné kůlničky na dříví. Opravdu veliký stavby.

 

20160505_122454

 

Možná jsem očekával, že vícero chrámů bude v udržovaném stavu, ale vetšinou se jedná spíše o kontrolované rozpadliny, což v konečném výsledku vlastně až tolik neva.

Areál fakt šílenej, rozhlehlej, co chrám to unikát, skvělý. Nicméně jeden den je asi akorát, sic pořádně hektickej. Třídenní pas je moc a týdenní pro totální historiky a fanšmejkry, kteří chtějí vyrážet i do vzdálenějších chrámů, řekl bych.

Bayon je po Angoru z mého pohledu druhý nejspektakulárnější chrám. Buddha je zde zvěčněn snad 32x (to hádám) na věžičkách ze všech stran, neskutečný.

 

20160505_151834

20160505_151052

 

Celou cestou mě spolehlivě rozčilovali prodejci všeho druhu, chápu, že potřebují prodat, ale občas to bylo fakt za hranou a extrémně otravný, jako děsně, logicky s opačným výsledkem, než o jaký usilovali. U posledního chrámu jsem si chtěl zakoupit něco na zub, ale s nabídkama se doslova roztrhl pytel, tak mě otrávili, že jsem to raději zabalil a zvolil hladovění.

Naštěstí tyto nepříjemné zážitky spolehlivě překobaly ony desítky pozitivních momentů a minut.  Ve finále, když jsem si tak příjemně vysedával na chrámu Phimeanakas, tak jsem si v duchu říkal, jakej vlastně mám pěknej život, je to taková laciná poznámka, ale opravdu jsem byl totálně spokojenej…

 

20160505_153127

 

2 thoughts on “Angor Wat – uprostřed, leč přesto už na vrcholu

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *